Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Hudební rok 2015

11. května 2016 v 16:42 | Monica Otmili |  Hudební okénko
Čtvrtletí za námi a já, jelikož již nezmiňuji na blogu každý navštívený koncert zvlášť, rozhodla jsem se ještě vloni, že všechny hudební akce sepíšu do jednoho článku a vytvořím si tím přehledný seznam, kdeže všude lítaly mé vlasy okořeněné o pár dojmů. Cítím se zahanbeně, neb mi trvalo přesně čtyři měsíce, než jsem se pustila do díla. Ten správný impulz mi k tomu dodalo třídění vzpomínkové krabice, v níž se nacházejí také všechny vstupenky z koncertů. Vzhůru do hudebního putování!




20. ledna - Epica, Dragonforce v MeetFactory Praha
Zatímco pro mého Drahého byla stěžejní kapela holandská, jíž dominuje zrzavá zpěvačka, já se těšila více na nezastavitelné kytary v podání Hermanna Li a Sama Totmana a neskutečný vokál Marca Hudsona. Obě kapely jsme měli tu čest vidět naživo již dříve a znovu potvrdily své kvality. Koncert naprosto splnil veškerá očekávání (až na ten příšerný prostor tedy) a v závěru bylo prostoru i času na setkání s muzikanty z obou "táborů." S částí Epicy máme i fotku, avšak díky špatné světelnosti jsme si ji prohlédli až doma a zděsili se, že spíš než o fotku jde o změť černo-šedých stínů, tož ani nestojí za zveřejnění. Ale muzikanti byli moc příjemní, dokonce až tak moc, že přítelova peněženka ani moc neprotestovala, když si kupoval tričko.

14. února - Dark Valentine Party, Fléda Brno
Pro mě ani ne tak hudební, jako spíš prodejní akce, neb jsem většinu času strávila za stánkem a z hlavní hvězdy v podobě rakouských Serenity jsem viděla možná tak tři písničky. Drahý říkal, že lidé v publiku nebyli moc rozdovádění, tudíž svým hlasitým podporováním kapely na sebe okamžitě zaujmul pozornost a poté zhodotil jejich vystoupení se zpěvačkou Katrynou z tuzemských Misty Ways velice dobře. Já si užila zejména tuzemskou záruku kvality v podání Arch Of Hell. Domů jsme se dostali o půl sedmé ráno poté, co jsem od tří do půk páté čekali v Brooklynu na autobus a při té příležitosti se seznámili se sympatickým a vtipným pošťákem naladěným na stejnou hudební vlnu, který se však mentálně trochu seknul v čase.

3. dubna - Helhammer Fest, Exit-us Praha
Tuto akci jsme pojali spíše jako setkání s přáteli za doprovodu tuzemských kapel Sebastien, Welicoruss, Mean Messiah a Meltdown. Největší očekávání, které představovali česko-ruští Wellicorus, nebylo naplněno, neb nám tihle pagan/blackaři ve finále nesedli do noty. Avšak zklamání co nevidět napravili našlapaní Mean Messiah.

1. května - Beltinefest, Exit-us Praha
Festival pořádáný českou folk-corovou stálicí Cruadalach se pro nás stal stejně jako návštěvy jejich koncertů obecně jakousi tradicí, kde se sejde dobrá parta a dobrá muzika. Cruadalach ze sebe jako obvykle vytřískali, co mohli a z nás jen crčel pot do všech stran. Aby ne, když nám hráli také perfektní němečtí Knaat (jimž chudákům druhý den v brně nějací nenechavci ukradli nástroje) a švýcarská Abinchova. Primární Odraedir raději nebudu komentovat a závěrečné Interregnum jsme nestlihli kvůli špatnému dopravnímu spojení celé. I tak mám z akce dodneška dobrý pocit.

Spolu s Drahým - momentka od Jiřího Veselého

16. května - Dragonfest - Haggard, Nová Chmelnice Praha
Němečtí symphonici Haggard jsou pastva pro uši, zláště pak pro ty, kteří holdují jak metalu, tak skutečné vážné hudbě, nejen gothic metalu s nějalou sem tam orchestrální pasáží. Toto snad dvanáctičlenné uskupení dokáže propojit oba žánry tak dokonale a charakteristicky, že si je nelze splést. Barokní houslové melodie v kombinaci s growlem zpěváka/kytaristy, jenž od nás získal přezdívku Hagrid jsou nezapomenutelným zážitkem. Pořádající agentura, která má mimojiné co dočinění s organizací festivalu Made Of Metal se postarala o skvělé složení. Podmanit si nás dokázala už Arcana Opera, mírné ochlazení pro nás byli navazující Aevum, a poté už to jen gradovalo. Sound Storm a pak už vystoupení Haggard, kteří se ve svém počtu sotva vešli na pódium, a zanechali úžasnou atmosféru. Jeden z nejlepších koncetrů loňského roku.


26. června - Judas Priest, Five Finger Death Punch, O2 Arena Praha
Na tento velkolepý koncert bych ve svém seznamu byla málem zapomněla! Iron Maiden jsem viděla již v létě roku 2013, loni jsem si splnila další britskou legendu, do třetice už mi chybí jen Saxon. Byl to velice luxusní koncert, obě kapely ze sebe vydaly to nejlepší. Five Finger Death Punch byli pro mě skvělým objevem, smutné je jen to, že po personální stránce se muzikanti nemůžou ani vystát se zpěvákem a je tedy lehce domyslitelné, z jakého důvodu spolu stále hrají... Rob Halford byl bezkonkurenční a potvrdil, že je hlasovým mistrem. Jidášové vytvořili skvělou atmosféru a já si přála, aby ten koncert nikdy neskončil. Za tuto akci jsem moc ráda, neb šance, že je uvidím živě znovu, je dost nízká.

9.-12. července - Masters of Rock, Vizovice
Třídenní hudební štace ve Vizovicích byla pro mě již třetí ročník a nebudu se tudíž moc rozepisovat, neb by stála za samostatný článek. Vypíchnu jen důležité poznatky - celé vystoupení Powerwolf byla jen pořádná mediální masáž a výsledek zklamal už od začátku. Stál-li však někdo za vypíchnutí, byli to Tri State Corner, kteří žel bohůn hráli ve stejný den, jako vrchol festivalu Nightwish, jejichž ortodoxní fanoušci (no, zejména fanynky) okupovali přední řadu časně zrána a dávali hrajícím kapelám okázale najevo svůj nezájem čuměním do mobilu pod deštníky proti úmornému vedru. Mě si Tri State Corner naprosto dostali nejen díky úžasnému spojení s řeckým nástrojem bouzoki, ale také i skvělou komunikací s publikem, které bylo díky časnému ránu (11 hodin, to je pro účastníky festivalu většinou moment probuzenínou) dost prořídlé. oni to však nevzdávali a podařilo se jim k sobě ty lidi přitáhnmout.
Nedělní zakončení v podobě Nightwish mě chytlo za srdce, neb to byl okamžik, o kterém jsem snila od svých dvanácti let a najednou se to splnilo, včetně takových pecek jako Sleeping Sun.
Masters byl letos navíc plný nezapomenutelných zážitků i díky větší skupině rodiny přátel, v níž jsme se nakonec ve Vizovicích sešli, dokonce i táta díky přítomnosti své přítelkyně trávil méně času v Holba-stanu a více na koncertech, zatímco my okupovali oázu ryzího piva z hor stále častěji.

Z webkamery u stánku rádia RockMax

22. července - Skiltron, Sliotar, Hakka Muggies, Vagon Praha
Keltský večer se nesl ve znamení veselého poskakování, což odnesly mé nohy. Dlouho jsem se neprobudila s tak rozlámaným tělem, ale stálo to za to.

16.-18. srpna - Made of Metal, Hodonín
Festival s rodinnou atmosférou slibující i méně známá jména jsme nemohli vynechat ani vloni. Sice se nám nepodařilo shlédnout vše, co jsme si naplánovali, i tak to bylo epické (a mohla za to i Epica), dokonce se našel i jeden pár, který si přímo na pódiu řekl své "ano." Vypíchnu Francouze (těch je v metalu nějak málo!) Whyzdom, věčné srandisty Gloryhammer s jednorožci v čele, od nichž mám na památku obrázek spokojeného ananasu i pánského přirození, atmosféru starých časů navozující Folkstone, na jejichž koncertě se mi přetrhla taška, našlapané Turisas i excelentní Fleshgod Apocalypse. Je k vzteku, že se díky všemožným politickým machinacím festival letos nekoná, a tak budeme doufat, že do příštího roku se podaří sehnat náhradní prostor, protože takového festvalu, jakým je Made of Metal by byla velká škoda.

Made Of Metal - fotka od Jana Salače

19. září - Afterdark Fair, Stadec, Melodka Brno
Pro mě opět prodejní, již po třetí za sebou, a letos ovšem také ta nejméně vydařená akce nejen co se prodeje týče. Organizátoři z brněnské Tezaury se sice snažili moc a já si jich za to velice cením, avšak už slabá účast nevěstila nic dobrého. Hudebně může hodnotit zejména má drahá polovička, která často zápasila s nudou. I přátelé z toho měli celkem smíšené pocity. Ve finále jsme si přeobjednali autobus s cestou zpět o pár hodin dříve. Dosud však vzpomínáme na výborné makronky od Fresh Freaks Bistro.

24. října - Nine Threasures, Cruadalach, Fatal music club Praha
Opět česká folk-core stálice a hlavně čínský metal!!! Na vystoupení Nine Therasures jsem půlku koncertu doslova civěla s otevřenou pusou. Sólo na tamnější lidové nástroje a skoro všechny texty v čínštině! Tento závan orientu mě nadchnul natolik, že jsem si z koncertu odnesla jejich CD a podařenou akci si tak připomenu s každým poslechem.

30. října - Epica, Eluveitie, Hala Euronics Zlín
Podzimní prázdniny jsme využili a naplánovali si výlet do Zlína, abychom již po několikáté shlédli špičky na poli symphonic a folk metalu. Eluveitie překvapili skvělým setlistem, jehož větší polovina byla akustická, což všem bralo dech. (Ta niněra!!!) Nadšeni jsme byli také z písně Call Of The Mountains v dialektu oblasti, odkud kapela pochází. Naproti tomu Epica trochu zklamala, myslím, že jejich vystoupení nemělo takový šmrnc a spád, jako třeba v létě na Made of Metal, přišlo mi trochu sušší. Ale třeba to bylo právě tím, že jsem je viděla už po čtvrté.
Na koncertě jsme se potkali s pražskými parťáky i se seznámili s místními. A jelikož si naši pražští kamarádi nekoupili otevřenou zpáteční jízdenku, čekali jsme s nimi v místním non-stopu do čtvrt našest ráno, než jel onen vlak. Ono i nebýt jejich lístku, čekali bychom jen o hodinu méně a toto byl aspoň přímý spoj. Ty zážitky spojené s přenocováním v hospodě a cestou domů však stály za to. Následující den v Praze jsme padli mrtví do postele a spali do pěti odpoledne.

7. prosince - Nightwish, Arch Enemy, Amorphis, Tipsport Arena Praha
Koncert pro tři typy fanoušků, tak by se dal shrnout večer sedmého prosince. Na své si přišli fanoušci viking metalu díky finským Amorphis, (melodic)deathmetalisty zase potěšili Arch Enemy v čele s neúnavnou modrovláskou a Nightwish dokázali přilákat fanoušky napříč všech generací i hudebních postujů, nouze nebyla ani o "čepičáře." Amorphis, od nichž se mi podařilo chytit podepsanou nálepku spolu s trsátkem, byli skvělým rozjezdem. Arch Enemy bych osobně označila za hvězdu večera; předvedli excelentní výkon a měli skvěle sestavený setlist, což by se Nightwish z mého pohledu říct nedalo. Floor sice potvrdila, že právě ona je tou správnou zpěvačkou pro Nightwish, avšak některé písně se k onomu večeru vůbec nehodily, stejně tak promítací plátno, kde se mihla i kareta obrovská. Chápu Tuomasův postoj - on se nikdy necítil jako metalový muzikant a miláček pódií, ale především jako umělec a skladatel, pódiové vystoupení tedy musí splňovat zejména požadavky jeho idejí. I přesto však mohla být třeba závěrečná The Greatest Show On Earth zkrácená. Palec nahoru však dávám za okouzlující atmosféru při The Islander, dále pak Stargazers a Last Ride Of The Day a všechny dechy v podbě Troye.


31. prosince - Extaza - Silver Metal Night vol. 3, Mordá Vopice Praha
Ani tak koncert jako spíš pořádná silvestrovská párty, avšak už dnes víme, že příští rok jdeme určitě znovu (jen si zjistíme, zda zase v okolí nezrušili nějaký ten noční autobus). Z vystupujících kapel - Misfolded, Mallephyr, Panychida, Nahum, Bajonet a Laid to Waste - si tak nepamatuji úplně všechny, každopádně jedničkou večera byli pro mě black/deathoví Mallephyr a hned v závěsu Panychida, jejíž zpěvák byl zastoupen právě Markem z Mallephyru.


Páni, toho je, dokud si to člověk nesepíše, ani si to pořádně neuvědomí! Rok dávno uplynul a s ním i 14 hudebních akcí, což průměrně matematicky vychází na více než jednu měsíčně. Na koncertě jsem nebyla pouze ve dvou měsících v roce - v listopadu a březnu. Otázkou je rok letošní, zda-li se mi podaří udržet takovou frekvenci, pevně věřím, že ano (jenom zase moje peněženka bude skučet).

Co vaše koncerty v loňském roce? Na který vzpomínáte nejraději? :-)

Užívejte muziky,
vaše Mon


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 11. května 2016 v 18:47 | Reagovat

Na Epice v té pražské barabizně jsem byla taky. Až na to místo to bylo super.
Na Dark Valentine Party jsem chtěla, ale samotné se mi nechtělo (hlavně, že do větších dálek mi nedělá problém jít na koncert sama).
Haggard mě lákali spíš do Bratislavy, protože to mám blíž než Prahu, ale nakonec jsem nejela, nechtělo se mi utrácet. Ale viděla jsem je jednou ve Zlíně a bylo to super (umím popsat koncert i jinak?), akorát jich tam tehdy bylo 17 nebo 19, teď si nejsem jistá.
Vizovice jsem si taky nenechala ujít, to nepotřebuje komentář. A už se těším na další. Tri State Corner mě taky zaujali. A ta dopolední atmosféra se mi na MoRu vždycky hrozně líbí.
Na Made of Metal jsem byla taky a nadchlo mě to tam. Je škoda, že je konec, snad se podaří najít nové místo. Klidně bych brala Vyškov, ať to nemám tak daleko. :D Oproti MoRu to bylo komornější a to mám radši. A snadno se člověk dostane do prvních řad.
Na Afterdark jsem chtěla, ale opět jsem neměla s kým jít a samotné se mi nechtělo.
Na Epice ve Zlíně jsem taky byla a Eluveitie jsem si víc oblíbila. Do té doby jsem je nijak neposlouchala.
Na NW v Praze jsem taky byla. Škoda, že Arch Enemy měli tak krátkej setlist. Jsem byla v šoku, když začalo hrát outro. :D
A tuším, že jsem tě na některým koncertu asi i viděla.

Nejradšji vzpomínám na Tarju, Epicu, Made of Metal, MoR, Leaves' Eyes. No, těžko říct, na kterej koncert nejvíc vzpomínám. Každej je jedinečnej.

Za letošní rok jsem stihla už "dost" koncertů, tak jsem zvědavá, co přibude na podzim. Třeba se někde potkáme.

2 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 11. května 2016 v 19:39 | Reagovat

[1]: Však jsme se na tom Made Of Metal potkaly před Epicou, seděly jsme spolu a zemi. :D

3 Zdebra Zdebra | Web | 20. června 2016 v 20:24 | Reagovat

[2]: Jo, tos byla ty? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick