Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Bio nebio

21. listopadu 2015 v 17:50 | Monica Otmili |  Rukověť spotřebitele
Zhruba před pěti lety jsem zveřejnila článek zabývající se problematikou a filozofií bio výrobků. Mé tehdejší čtrnáctileté já bylo přesvědčeno, že biopotraviny jsou jeden velký podvod a zákazník si nikdy nemůže být jist, zdali jediným rozdílem mezi jablkem a bio jablkem není vyšší cena té druhé skupiny. Potíž je v tom, že mé tehdejší já mělo pochopitelně nedostačující informace o tom, co je to vlastně ekologické zemědělství a především bylo natolik ovlivněno kolektivním názorem na toto téma, panujícím v mé rodině… Zkrátka a dobře, v době sepsání naštěstí již dávno zapomenutého článku bylo to jediné bio, co jsem do té doby okusila, ovoce vypěstované dědečkem na Moravě či to, co zvládnul táta napěstovat v kádích na terase. Pokud bude přemýšlet nad hnojivy, nemohu s jistotou určit, že děda rostlinky chemicky nestříkal, poněvadž táta používal chemické hnojivo určitě.

Za ty léta, která uplynula, jsem měla možnost seznámit se s biopotravinami lépe. Vlastně si ani nevzpomenu, kdy jsem byla vyvrácena z omylu, že klasické potraviny jsou chuťově nerozeznatelné od jejich bio kolegů. Možná tehdy, když jsme na nízkém keříku nektarinky vypěstovali za podpory tehdejšího slunného počasí sedm velkých, šťavnatých a chutných nektarinek. Možná je táta pohnojil těmi bílými kuličkami, ale na samotné ovoce nic nestříkal a já si jej utrhla přímo z keříku, omyla a s chutí snědla. A byla to ta nejlepší nektarinka, kterou jsem kdy jedla.


Někdy na přelomu zimy a jara tohoto roku jsem usoudila, že bych měla začít jíst více zdravě. Ono to víceméně vyplynulo nějak samo. Žádné rozhodnutí ze dne na den na základě nějakého přečteného článku. Byla jsem doslova závislá na sladkostech a nutno podotknout, že s tím mám problém dodnes. Nikdy jsem neměla problém s nadváhou, spíš naopak. Zkrátka jsem si uvědomila, že má chuťová záliba je skutečnou závislostí a začala sem k tomu tak přistupovat. Přiznám se naprosto bez servítek, jsem dost zatížená na své vlasy. A někdy v té době, kdy jsem ostříhala naprosto zničených patnáct centimetrů, jsem si uvědomila, že je třeba o ně začít pečovat jiným způsobem. Vyměnila jsem vlasovou kosmetiku za přírodní a tím to de facto vše začalo. Začala jsem se zajímat o přírodní kosmetiku obecně, oprášila si znalosti chemie a zároveň načerpala nové. Možná právě s tímto momentem se mi postupně vkrádala do hlavy myšlenka, že bych měla začít jíst zdravě. Světe div se, já to fakt udělala a vydrželo mi to dodneška. Nastaly dny, kdy jsem nepociťovala jakoukoliv chuť na sladké. Došla jsem k názoru, že zbytečné chemické látky přijímat nechci. Ani v jídle, ani v kosmetice.
Nestačil uběhnout ani rok a tak jako jednou za čas pochodují z ledničky zkažené věci (a toto se snažíme doma eliminovat), vypochodovala postupně veškerá kosmetika do náruče novým majitelkám, které nehledí na složení (čímž je nechci odsuzovat. Je lepší, že se toho někdo ujal, než aby vše spatřilo dno popelnice). Dnes mám některé kosmetické produkty i v biokvalitě. A když tak zapřemýšlím, tak dokonce i některé potraviny. Jsem přesvědčena, že limonád, jako je Sprite už se nenapiju.

Samozřejmě jsem si párkrát takříkajíc nabila hubu, a to když jsem zjistila, že ne veškerá kosmetika vydávající se za 100% přírodní jí skutečně je. Tím se částečně potvrdila má dávná teorie, že ne vše, co tvrdí prodejci, je pravda. Bohům žel, obchodníci s "přírodní," či "biokosmetikou" naleznou tací, kteří se sice v rámci kampaně se snahou vyzdvihnout své produkty svatozáří ohánějí slovem natural na všechny strany, a přitom ve složení jejich výrobků najdeme ropné deriváty, skutečně existují. A jsou-li zde, najdou se i na poli potravinářském. To nejlepší je vždy samozřejmě najít si lokálního farmáře, zajet se na jeho farmu podívat a nechat si vše vysvětlit, případně kupovat potraviny německého původu, kde je ekologické zemědělství přísně hlídáno. Buďme ale upřímní, ne vždy to úsilí stojí za to a ne každá "obyčejná" potravina je na pytel. Jsem si naprosto vědoma, že vyhnout se v dnešním světě umělým chemickým látkám na sto procent je čistá utopie. Proto není můj jídelníček složen ze samých bio potravin, ale na rozdíl od let minulých jimi již neopovrhuji. Bio jogurt a jogurt za čtyři kačky je chuťově setsakra rozdíl a za rostlinné oleje lisované za studena, které používám nejen pro kosmetické účely, si připlatím mileráda.

Fanatismus není dobrý v žádném směru, takže až se někde zmíním, že si náhodou plánuji koupit vložky z bio bavlny, přetáhněte mě po hlavě pádlem či tím, co budete mít zrovna po ruce. I proto nepotřebuji svůj životní styl nikomu vnucovat. Tak jako neběhám křesťanům pod nosem s tím, že novopohanství je nejlepší na světě, nemám potřebu kecat lidem do toho, co jedí, čí čím si mažou obličej. Proto tento článek není myšlen nikterak jako reklama biopotravinám či přírodní kosmetice. Chci tím jen poukázat na to, jak se s časem skoro až drasticky změnil můj postoj k tomuto tématu. Sice se dnes u vtípku "Víš, proč jsou potraviny bio? Protože je stříkají Biolitem." stejně usměju, vím, že existují potraviny kvalitní i nekvalitní a mnohdy to nemusí určovat jakákoliv nálepka. I cigarety lze dnes koupit v bio kvalitě, přitom na jejich prokazatelně škodlivém vlivu na organismus nezmění nic ani slůvko bio. Jsem si vědomá určitých procesů v dnešním potravinářství a počítám i s tím, že třeba za půl roku budu vyvedena z jiného omylu, třeba co se týče prospěšnosti zdraví určitého druhu potravin.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yuri Yuri | Web | 21. listopadu 2015 v 18:06 | Reagovat

Fůj, nejhorší blog na světě!!!
P.S.: Píšu líp!!!
P.P.S.: Otřesný dess!!!

2 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 21. listopadu 2015 v 20:17 | Reagovat

[1]: Jó, jsi zpátky! Ani nevíš, jak jsi nám chyběla. Už jsem si začínala dělat naděje, že bych mohla zaujmout Tvé výsostné postavení! ;-)

3 retrofeeling retrofeeling | Web | 21. listopadu 2015 v 20:28 | Reagovat

Zrovna jím "bio" jablka a hrušky z vlastní zahrady :-) Jinak také nemám ráda různé škodliviny a sračičky, co dnešní jídlo obsahuje, bio nekupuji, protože na to finančně nemám, ale zároveň už nekupuji ani ty průmyslově vyrobené hnusy plné cukru, soli, éček jako dřív... V podstatě Ti zcela rozumím! Jen v té kosmetice se nevyznám, takže na složení příliš nehledím, mimo šamponů, kde se vyhýbám silikonům. :-)

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 21. listopadu 2015 v 23:27 | Reagovat

Já se snažím hledat ty opravdu "bio", které se ani touto nálepkou nemusí chlubit. Občas někdy zkusím takto označený výrobek a podle chuti poznám, jestli jsem se nechala napálit nebo ne. Většinou to je tak padesát na padesát :) Podle toho potom nakupuji - co mi více chutná :)

Jinak já se snažím si vyrábět kosmetiku doma, ze surovin, které bych teoreticky mohla i sníst - přeci jen kůže do sebe něco vstřebává.

5 Executor Executor | E-mail | Web | 2. prosince 2015 v 21:07 | Reagovat

Ako si zľahka načrtla, zdravšie plodiny z fariem sa dá zabezpečiť a to od tzv. debničkárov. Cenovo vyjde drahšie a zrejme mávajú aj nejaký časový limit, napr. odber na pol roka, alebo iné podmienky (dať vedieť predom, aby zeleninu zasadili a pod.). Čiže internet ich biznisu dosť napomáha. Vraj aj starí ľudia komentujú ich ovocie a zeleninu, že konečne chutia ako keď boli mladí.

6 Sue Diamond Sue Diamond | E-mail | Web | 6. června 2016 v 15:23 | Reagovat

Patrím k ľuďom, ktorí si na BIO nepotrpia z jednoduchého dôvodu a tým je práve tá utopistická predstava o zdravom svete. Myslím, že je pokrytecké v dnešnej dobe platiť viac za BIO potraviny a potom tú chémiu do seba dostať v neBIO kozmetike, alebo opačne. Ak človek nežije BIO vo všetkých oblastiach života, potom je to len polovičná robota a tá je podľa mňa zbytočná. Minule som pozerala test potravín, konkrétne zemiakov a práve BIO zemiaky mali niekoľkonásobne prekročený limit škodlivej látky, dokonca jej obsahovali výrazne viac než neBIO zemiaky (ospravedlňujem sa,  názov danej škodliviny  už nepamätám). Najväčší problém je, že aj keď moje pole bude krásne nádherné BIO, tak zo susedovho poľa sa ku mne dostanú aj pesticídy (vietor, podzemná voda, dažde...). Pokiaľ ide o kozmetiku, tak chybu vidím v legislatíve, ktorá umožňuje označenie "prírodný produkt" už pri nízkom percente prírodných zložiek. Podľa mňa ak sa niečo chce tváriť ako prírodná kozmetika, malo by to mať aspoň 98% zložiek prírodného pôvodu, ideálne však 100%, inak si človek stále pchá do tela chémiu a už to, či si pchám chémiu v 10% alebo v 60% a či rakovinu z toho dostanem v 45-ke alebo až v 50-ke (prehnane povedané), je podľa mňa jedno, lebo výsledok je ten istý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick