Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Když si příroda splete pohlaví

24. července 2014 v 14:24 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko
Vždy jsem byla spokojena a šťastná s tím, že jsem se narodila jako žena. Své pohlaví bych nevyměnila ani za milion dolarů. Ne všichni ale měli to štěstí. Příroda je mocná čarodějka, a tak se čas od času stává, že se narodí muž uvězněn v ženském těle a naopak. Máme na škole osobu, která je sice biologicky slečna, avšak duší mládenec. A není to jediný člověk, kterého znám osobně, u nějž soudruzi v nebi nebo kdekoliv udělali chybu a cítí se být jiným pohlavím, než biologicky je. Ani si nechci představit, jaké to musí být, když to člověk zjistí a uvědomí si v plném rozsahu, co všechno to znamená.


Jsme v jednadvacátém století, proto se prosím odprosťme od pohoršení a přestaňme se na tyto lidi dívat skrz prsty. My se nikdy nemůžeme vcítit do toho druhého, nedokážeme si představit, co takový jedinec prožívá. Naše babičky si mohou ťukat na čelo a tvrzením, že se jedná o jakýsi módní výstřelek dotyčného (ne, že by takové případy, kdy slečně přijde, že to mají chlapi jednodušší, a tak se rozhodne stát chlapem z fleku, neexistovaly), skutečnost, že je něco špatně, se začíná projevovat často v útlém dětství, aniž by z toho vůbec dítko mělo rozum. Stačí, když začně malý chlapec brát sestřičce oblečení a oblékat se do něj. Pokud se nejedná o jednodenní hru na holku a převlékání či hraní si s panenkami na maminku probíhá podezřele často, měli by rodiče zpozornět.

Pak přichází fáze uvědomění. Bohům žel stává se, že rodina svému dítěti, které je vystaveno velmi nepříjemné situaci jak samo psychicky, tak doma, v kolektivu ve škole/školce/kroužku, neporozumí, nebo ani nechce porozumět. Narodit se ve špatném těle, to není hra, úchylka, ani porucha osobnosti, toto se skutečně stává. Znám mladíka, jehož rodina přijala skutečnost, že je transsexuál s porozuměním, postupně si zvykli, že nemají dceru, ale syna a začali bojovat za to, aby s ním bylo i ve škole i všude jinde zacházeno jako s chlapcem. Docházel a dochází k sexuologovi, před nějakou dobou začal brát hormony a nyní pro něj začala šňůra operací, díky nimž se promění v muže i fyzicky. Rodina mého spolužáka však takto tolerantní není. Bylo mu řečeno, že jakmile podstoupí patřičné kroky pro fyziologickou změnu pohlaví, jeho kontakt s rodinou zaniká. Lidově řečeno, dali mu ultimátum. Buď budeš holka, nebo se tě zřekneme.

A já se ptám proč? Připadá vám normální zříci se vlastního dítěte? Pokud je člověk skutečně milujícím rodičem, tak přeci pro své dítě udělá vše, aby se cítilo šťastné a ne, že ho v nešťastné situaci nepodrží a zraňuje. To dítě přece za nic nemůže. Samozřejmě, dozvědět se jako rodič takovouto věc je obrovský šok, ale lze se s ním lépe sžít a vyřešit jej, než je tomu například u takové závislosti. Je to zkouška rodičovské lásky, trpělivosti, tolerance i nervů.

Ne všechny národnosti a státy se k tomu tématu staví příznivě, buďme rádi, že u nás lze legálně podstoupit změnu pohlaví nebo se třeba rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství. (Nejsem sice fanouškem interrupcí, ale pokud jinak situace nedovolí, je dobře, že taková možnost existuje.) Ačkoliv se snažíme působit jako vyspělá společnost, denně se stovky lidí potýkají s netolerancí vůči jejich národnosti, náboženství, příslušnosti k subkultuře, sexuální orientace i samotné sexualitě. Je to opravdu nutné? Není lepší se nejprve zamyslet, než někoho odsoudit? Ulehčíme tím dotyčnému život a jistým způsobem i sami sobě. Dříve byl rozvod naprostým skandálem, dnes se rozvádí polovina manželství a málokdo se nad tím pozastavuje. Nehrajme si tedy na středověk, kdy byla homosexualita diagnózou šílenství a posednutí ďáblem.

V minulém století proběhly zrůdné sexuologické pokusy. Vědci chtěli zjistit, zda je transsexualita ovlivněna pozdějším hormonálním vývojem a prostředím. Proto bylo některým malým dětem na základě úrazu či vrozených vad změněno chirurgicky pohlaví a v tomto novém pohlaví probíhala také jejich výchova. Naprostá většina takto nemorálně modifikovaných lidí projevovala v pozdějším věku problémy s vlastní sexualitou a nezřídka se "postižení" nechali přeoperovat na pohlaví původní, natální, aniž by si naň sami pamatovali. Z čehož plyne, že pohlaví je věc vrozená a nelze ji nijak násilně převnutit.
Na chvíli se přeneseme do říše zvířat. U několika druhů papoušků, například u andulky vlnkované je běžným jevem, že je-li v kolektivu málo či žádného opačného pohlaví, někteří jedinci převezmou roli pohlaví chybějícího. Dokonalou přeměnu zvládají některé mořské i sladkovodní ryby, které mají od přírody obojí orgány a je na nich a na vnějších okolnostech, kterému nakonec dají přednost. Změna pohlaví u těchto rybek může proběhnout i několikrát za život! V akvaristice se můžeme setkat s rybkou jménem mečovka. Samice mečovky mohou změnit své pohlaví na samčí i v případě, že se v akváriu nachází další samec či dokonce samci.
Otázkou zůstává, zda změny pohlaví u zvířat nemají na svědomí přirozené pudy...

V závěru vám mohu doporučit velmi užitečný weby o transsexualitě, které možná změní vaše smýšlení.

Jak se na transsexualitu díváte vy?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ari Ari | E-mail | Web | 24. července 2014 v 17:26 | Reagovat

Ja si myslím, že čo sa týka pohlavia, je to každého vec, ako sa vidí on a ostatní mu do toho nemajú čo hovoriť.
Hoci v realite som sa ešte s nikým takým nestretla som zásadne proti predsudkom a neznášam, keď niekto uráža transsexuálov.
Inak super článok :)

2 Hanka Hanka | Web | 25. července 2014 v 15:24 | Reagovat

Je těžké vyrovnat se v rodině se zjištěním, že naše dítě je "jiné", ale ten kdo opravdu miluje, umí přivinout k srdci dítě každé, dokonalé, nedokonalé, prostě to, kterému dal život. Dítě si neumí vybrat rodiče, dítě může jen doufat, že bude milováno po celý svůj život matkou i otcem. A tak by to mělo být, ať jsme holka nebo kluk. :-)

3 womm womm | E-mail | Web | 25. července 2014 v 21:11 | Reagovat

Transexualitu beriem podobne ako homosexualitu. Jednoducho ak niekto má pocit, že sa narodil ako žena a mal by byť muž, alebo naopak, je to len jeho vec a ostatný by to mali rešpektovať.
Je hlúposť ľuďom kvôli vlastnej netolerancii brániť v ceste za šťastím. (To ultimátum je naozaj sila...)
Každopádne pekne napísaný článok :)

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 25. července 2014 v 23:20 | Reagovat

Nikoho takového z mého okolí neznám, takže nemohu doopravdy posoudit.
Avšak podle mě bychom tyto lidi měli přijmout a pokud se cítí lépe bez penisu, je to jejich volba a jejich cítění.
Podle mě však spoustu případů vyvolává třeba nezdravá strava (viz hormony v kohoutkové vodě) u matky a také její psychická pohoda...
No kdo ví. Každopádně mít někoho takového v rodině, nezřeknu se ho, je to jeho rozhodnutí.

5 Lukáš Lukáš | Web | 26. července 2014 v 13:00 | Reagovat

:) já mám tu výhodu, že mám od obou trochu (část mého nitra má vlastnosti ženské)

6 Matthias Matthias | E-mail | Web | 31. července 2014 v 14:17 | Reagovat

Pod článek bych se 100% podepsal a dítě bych nikdy nezavrhl... teda by to byl sériový vrah... možná ani pak ne :)

7 Luz Luz | 4. srpna 2014 v 10:15 | Reagovat

Tezko se muzu vyjadrovat, nerozumim tomu, jak se citi tito lide. O tech pokusech, jak zminujes ke konci - to mi nepripada presvedcive, protoze oni se vlastne nakonec porad citili byt tim pohlavim, s kterym se puvodne narodili, coz bych rekla ze je prirozene, zatimco u transsexualu je to naopak. Nevim, nerozumim tomu, co se v nich deje, jak vubec dojdou k tomu pocitu a presvedceni, ze jejich telo je nespravne a ze ho musi zmenit... Ja se mnohdy citim docela androgynne, ztotoznuju se s tim lip nez s zenskosti, ale to je taky z velke casti socialni problem (nelibi se mi, jak jsou zeny prezentovany v mediich, spolecnosti, nelibi se mi napr. styl vzhledu a obleceni povazovany za zensky, ale to je problem se spolecnosti a ne zenstvim jako takovym).

8 Angel Angel | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 23:21 | Reagovat

V podstatě ve všem s tebou souhlasím. Neumím si představit, co všechno musí prožívat někdo, kdo se cítí jako opačné pohlaví. Jsem ráda, že něco jako přeoperování dneska existuje, i když je mi jasné, že to je taky velmi náročné fyzicky i finančně a každý, kdo by to chtěl nebo se možná dá říct, že potřeboval, si to asi bohužel dovolit nemůže. Zavrhnout kvůli tomu své dítě nebo kohokoliv jiného mi normální nepřijde. Ale je to taky nejspíš i tím, že mi do hlavy nikdo odmala necpal, co je a co není přirozené v tomhle směru.

9 Marillee Marillee | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 10:50 | Reagovat

Znáš takový ten příběh, jak se přeoperovaná holka zamilovala do přeoperovanýho kluka?? :-) TO je teprv krásný. A odsuzovat ty lidi je blbost, protože to souvisí s hladinou hormonů - někdo má víc mužských a někdo zase ženských. A to rozhoduje příroda, jak se utvoříme.

10 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 10:55 | Reagovat

Nejlepší to mají šneci a žížaly. Ti se pro žádné pohlaví rozhodovat nemusí.:D

11 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 13. srpna 2014 v 12:00 | Reagovat

Každého věc, problém s nimi nemám, můj bývalý byl holka, takže tak :D

12 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 12:16 | Reagovat

To je o každym, jakožto o jedinci, čím se cítí být.

13 BeeDee BeeDee | Web | 13. srpna 2014 v 13:14 | Reagovat

Když se někdo nechá přeoperovat, tak už mi to připadá jako extrém, ale nechci nikoho odsuzovat. Je to jejich věc..

14 Megi Megi | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 13:51 | Reagovat

Je neskutečná blbost odsuzovat takové lidi! Proč se kvůli tomu na ně dívat skrz prsty? Oni za to nemohou! Nechci být nějaká zlá, ale nechala bych ty, kteří k nim mají odpor, ať si zkusí být v jejich kůži...

15 Radfordová Radfordová | Web | 13. srpna 2014 v 16:43 | Reagovat

osobně žádného transexuála neznám, jen jednou jsem jela s jedním průvodcem myslím do Vídně a teprve když začal mluvit, ukázalo se, že má ženský hlas. myslím, že ta paní přeoperovaná nebyla, ale představila se mužským jménem a působila docela věrohodně :) nejhorší na tom bylo, že jsme se všichni párkrát přeřekli a oslovili ji "paní" :D
osobně tyhle lidi svým způsobem trochu obdivuju - pokud opravdu někdo jde a udělá takovouhle změnu, musí to být neuvěřitelně silný člověk, asi tak :)

16 Kathará Kathará | Web | 13. srpna 2014 v 17:03 | Reagovat

Článek byl pro mě přínosem jak co do informací, tak určitě rozproudil moje šedé buňky mozkové. Ale stvořit pomocí nich rozumný komentář?
Neznám žádného transexuála, nebo mám aspoň ten pocit. Když si představím, že se to mohlo stát mně, nejspíš bych se také setkala s neporozuměním ze strany rodičů, ikdyž vlastně nemůžu vědět, jak by reagovali. Mají mě rádi, ale už co se víry týče, nikdy by asi plně nepobrali, že zkrátka Bůh pro mne není to pravé. Jistěže, sexualita a víra jsou něco rozdílného! Přesto v některých rodinách platí u obojího, že je to vrozené.
Nemám na transexuály vlastně "žádný" názor, nevím úplně, co si o tom myslet. Nemůžou za to, ale stejně je společnost odsuzuje. Taky společnost dneska odsuzuje všecko možné!
V každém případě, vždy když někde zaslechnu nebo si přečtu zmínku o transexualitě, vybaví se mi "Mlčení jehňátek".

17 Ireth Ireth | Web | 13. srpna 2014 v 19:36 | Reagovat

Vidím to tak, že pokud takoví chcou být, ať jsou. Nebudu lhát, tak narovinu říkám že mi to připadá nechutné. Ale do toho nemůžeme zasahovat a ani jim v tom nezabráníme... když je to naplňuje, budiž.

18 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 19:47 | Reagovat

Jsem ráda, že většina z vás má podobný názor.

[7]: Toto je zase něco jiného a z jistého úhlu pohledu se těmto lidem moc nedivím. Dnes je ideál ženské (a vlastně i mužské) krásy posunut tak, že je vlastně pokřiven, otázka je, jak se s tím každá žena (muž) dokáže vyrovnat. Že se některé svého ženství ze společenských důvodu něco-jako-vzdají, to je samozřejmě také cesta. Líbí se mi například, že v některých státech, třeba v sousedním Německu je možnost ohlásit se jako třetí pohlaví.

[9]: Znám, je to něco úžasného, poznali se tuším přímo u nějakého lékaře. :-)

[10]: Někdy by to bylo možná výhodné i pro lidskou rasu. :D Z antropologického hlediska se mi to ale pro člověka příliš nehodí, ale i takoví oboupohlavní lidé existují a cítí se obojím, proto by jim nemělo být upíráno právo na vlastní sexualitu.

[16]: Vidíš, já zase konventovala od víry k jiné, ale díky tomu, jak mi to bylo odmala vštěpováno, to dosud nebylo kompletní, zkrátka nemohu se zbavit některých myšlenek vázajících se k mé "staré" víře.

19 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 20:32 | Reagovat

[18]: Z praktického hlediska jsem raději, že je lidstvo rozděleno na samce a samice. Obávám se totiž, že pokud by hermafroditní osoba vypadala stejně jako já, tak by mne pohled na ni příliš nevzrušil a můj rod by vyhynul.:D

20 feministicgirl feministicgirl | Web | 13. srpna 2014 v 23:48 | Reagovat

Mě neuvěřitelně rozčilujou všichni ty lidi, co obecně odsuzujou homosexualitu, transsexualitu atd. a jsou přesvědčený, že je to jenom, jak řikáš, "módní výstřelek". Prostě příroda neni dokonalá a dělá i chyby. Bylo to tak vždycky, jenom až teď se o tom začíná víc mluvit. Konečně. Navíc, vždycky mě napadne tenhle případ, co se týče omezenýho pohledu na odlišnost - dřív přece i leváky přeučovali na praváky, protože si mysleli, že bejt levák neni normální. Žijeme proboha v 21. století!

21 Jorika Jorika | Web | 14. srpna 2014 v 7:19 | Reagovat

Kdybych byla transsexuál, asi bych nenašla odvahu změnit pohlaví, ale osobně proti transsexuálům, ani homosexuálům nic nemám. Jen mi vadí tak trochu ty jejich pochody.

22 Aya Aya | 14. srpna 2014 v 8:30 | Reagovat

Skvelý článok, som rada, že sa dostal na hlavnú stránku.
Ja nemám s nikoho sexualitou problém. A stojím si za tým, že ľudia, ktorí cítia, že sa narodili v zlom tele, majú právo na šťastný život.
Donedávna by som sa touto problematikou asi veľmi nezaoberala, ale pred rokom som začala počúvať steampunkovú kapelu Powered Giraffe. Jedna z ich členov je takisto transsexuálka a dostáva ako pozitívne, tak aj negatívne ohlasy. Keďže mi títo ľudia, a najmä ona prirástli k srdcu, a jej zmenou a toho veľa zmenilo aj v kapele, samozrejme, že aj pre mňa bolo ťažké si zvyknúť. Ale držala som jej palce a veľa ďalších ľudí tiež. No napriek tomu dokáže tá hŕstka haterov veľmi ublížiť. Nevidím v ich správaní žiaden zmysel, iba sa tým potvrdzuje, akí my ľudia vieme byť netolerantní a krutí.

23 Aya Aya | 14. srpna 2014 v 8:33 | Reagovat

[22]:  hups, chybička se vloudila :) Steam Powered Giraffe...

24 Tina Tina | E-mail | Web | 14. srpna 2014 v 9:36 | Reagovat

Nepoznám žiadneho transsexuála (aspoň myslím), no keby som aj poznala - je mi to úprimne jedno. Myslím si, že v 21. storočí sa rozdiely medzi pohlaviami postupne mažú a okrem toho najzákladnejšieho, že žena môže byť tehotná a muž nie, ich už neexistuje veľa.
Zmena pohlavia sa mi zdá iba o trošku vážnejší krok ako zmena farby vlasov, a nad peroxidovými blondínami sa nikto nepohoršuje, vrátane tých, čo tvrdia ,,Boh z teba urobil ženu a stať sa mužom je hriech", a pritom je to skoro rovnaký prípad.
Ja našťastie žijem v inteligentnej a viac-menej tolerantnej spoločnosti, kde nikoho nezaujíma rasa, náboženstvo, alebo príslušnosť k LGBT, no viem, že veľká časť Slovenska (a asi aj Česka?) sa k tomu stavia dosť stredoveko. Čo je jeden z dôvodov, prečo tu nechcem ostať žiť.
Nevravím, že zmenu pohlavia a podobne treba vyslovene podporovať, no úplne by stačilo, keby to ľudia akceptovali a nestavali sa k tomu ako k tristodvadsaťsedemnásobnej vražde sekerou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick