Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Když dva dělají naprosto totéž

17. dubna 2014 v 22:13 | Monica Otmili |  O šperkaření
V Práglu máme jedno takové sdružení, které se zabývá propagací českých autorských značek a designérů. Sdružení se jmenuje CVRK, v pásáži u Václaváku provozuje kamenný obchod a mimo jiné také školí tyto designéry v oblasti podnikatelské. A právě do jejich kamenného obchodu čas od času ráda zavítám a kochám se především rozličnými šperky (byť zde nabízí i oblečení). Ještě než jsem vešla v úterý s kamarádkou dovnitř, tak mi spadla brada z nových dílek ve výloze - ze šperků inspirovaných designem stanic pražského metra (Mrkněte SEM.). O to větší bylo zklamání uvnitř.




Svou tvorbu ve Cvrku nabízí cca dvě desítky tvůrců a každému z nich je vyhrazena police či štendr. Nejedná se o komisní prodej, nýbrž designéři platí nájemné za svou prodejní plochu. Takže ano, prodávat zde může kdokoliv, kdo ručně vyrábí módní doplňky, oblečení či právě ty šperky, když si zaplatí za prodejní místo. Je otázkou, zda se v obchodě daná značka udrží. Když jsem před pár dny tedy vešla dovnitř, kromě stálic, jejichž tvorbu zde potkávám pokaždé, objevila jsem i poličky, které zabraly pro mě dosud neznámé tvůrkyně. Záměrně je zde nebudu jmenovat. Jak už bylo vyřčeno a napsáno nejen zde na blogu několikrát, originalita je dost relativní a ve své podstatě již málo dosažitelný pojem, ale tyto mé "objevy" mě nenechaly klidnou.
V první poličce jsem objevila hromadu náušnic. Část hromady obsahovala náušnice s jednou kuličkou - s v korálkárně běžně dostupným korálkem, v té další části korálek vystřídal kovový či plastový komponent - kašpárci, jízdní kola a tak dál. Vím přesně, do jakého obchodu se pro tyto komponenty vydat a posléze vytvořit náušnice s kašpárky za cenu 16-ti korun. Kdo se pohybuje alespoň okrajově v tvůrčím šperkařském prostředí - třeba na Fleru - ten ví, že s tímto je marný boj a pro "designéra" je tato cesta cestou do pekel. Přesně tyto věci zde "vyrábí" tisícovky tvořivých žen, dají se sehnat na každém jarmarku a není na nich nic tvůrčího. Za pomocí kleštiček je schopek je vyrobit z fleku každý, kdo se pro to rozhodne. Takže je jedno, zda si koupíte náušnice s modrým korálkem na trhu v Praze na Náplavce nebo na Míráku, nebo v Brně či třeba v Chrudimi. Když vytvářím design, tak chci, aby si mou tvorbu někdo zapamatoval podle charakteristického stylu. Toto však nemá žádný zapamatovatelný prvek, nijaký charakteristický styl a nikomu taková náušnice nic neřekne. Spousta tvůrců je z pochopitelného důvodu výrazně proti, aby se takovéto výrobky-nevýrobky prodávaly na handmade serverech či v designových buticích (osobně jsem byla překvapená, co tohle ve Cvrku dělá, ale pak jsem si vzpomněla na pronájem. Su zvědavá, jestli tam poličku oné prodejkyně najdu za dva měsíce.). Taková věc v sobě nemá jakoukoliv umělecku invenci a dle pravidel prodejních serverů tam tudíž ani nepatří.

Teď nechci hanit nikoho, kdo takovéto jednoduché náušničky vyrábí, ale je rozdíl vyrábět to pro radost pro sebe a kamarádky (upřímně, dost z nás výrobou právě takových jednoduchostí začínalo) a zakládat si na tom značku a prodávat to v autorských buticích. Ovšem toto je boj s větrnými mlýny a vždycky se takoví lidé, kteří to myslí naprosto vážně najdou. Tato police však nebyla ta, která mě při návštěvě Cvrku zarazila nejvíc. Doslova dožrala mě ta druhá, v níž byly Fimo výrobky. A to ne z důvodu, že ceny oněch výrobků byly fakt směšné vzhledem k materiálu a prácich. Podívala jsem se a řekla si "Á, že by zde prodávala Eva Hašková"? Pak vidím náušnice ve tvaru zvonků - teď myslím ty milé květinky - no jo, ale vždyť tohle je zase Safron Addict! Až poté jsem sáhla po vizitce a bylo mi vše jasné. Neznámé jméno. Obě zmiňované dámy, které jsem o dva řádky výše uvedla, jsou ve svém oboru tvorby šperků z polymerů mistryně, před nimiž smekám pomyslný klobouk. Jejich šperky pokud jednou uvidíte, pak je už zaručeně poznáte, tak charakteristický je jejich styl. Obě také často vedou kurzy, kde se mohou ostatní naučit vytvořit si různý šperk podle nich. To je nesmírně velkorysé, nejen jejich ochota, ale i skutečnost, že po absolvování onoho kurzu mohou kurzovníci tyto výrobky prodávat. A paní, která je začala nabízet ve Cvrku se této skutečnosti chytla, protože v její poličce jsem až na dva výrobky nenašla nic, co bych neznala z těchto kurzů. Toto není případ příslovi "Když dva dělají totéž, není to totéž." Tohle je "Když dva dělají naprosto totéž," plná polička kopií. Horší je, že to není poprvé, co jsem se ve stejném oboru setkala s tímto přístupem. Neřeknu dva tři náramky mezi ostatními, ale zakládat si značku na tom, že dělám to, co už dělá nekdo jiný? Navíc z našich luhů a hájů a na jejichž kurzu se naučím tyto věci vyrábět taky? To už beru jako vyloženě nefér a nečestné a v butiku prodávajícím autorskou tvorbu to nemá co dělat pomalu víc, než ty náušnice s jednou kuličkou.

Z mého pohledu je tohle opravdu smutné. Je hezký vědět, že tohle je Eva Hašková a tamto zase Safron nebo Nemravka, ale co z toho je oná dáma, co ty šperky vypracovala? Jasně, inspirace je inspirace a kdo z tvůrců říká, že nesleduje ostatní, tak kecá, ale ona ta inspirace má své meze. Nikdy není nad to jít si svou vlastní cestou.
Šitý šperk, jemuž se věnuju já, je zájmem dalších stovek lidí po republice a díky tomu už z principu nedělám náušnice s jednoduchými obšívanými kuličkami, protože je dělá každá druhá, která korálky šije. Vždy tyto kuličky nějak obzvláštním, aby byly neotřelé. Tak vznikli mí Ježci a Puntanely.

Bohůmžel, tato úterní zkušenost mi znovu potvrdila názor, že u nás máme nespočet rukodělně šikovných lidí, kteří vyrábí šperky, mnohdy řemeslně skvěle zvládnuté, jako byl případ paní ze Cvrku, ale spousta z nich není kreativní, nemají vlastní nápady, a tak pouze přejímají to, co už dělá někdo jiný. To je v pořádku do té chvíle, než si na tom budou chít vybudovat originální značku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 17. dubna 2014 v 22:45 | Reagovat

Tak to bohuzel byva ...

2 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 23:12 | Reagovat

Nevyznám se ve špercích, ale stejný problém vnímám v hudbě, v literatuře i filmu. Opravdových osobností je málo! To je to, co odlišuje mistra od jeho napodobovatelů. Mistr není jen šikovný, je osobnost a tudíž jeho díla mají jistou originalitu. Ta se Bohu díky napodobit tak úplně nedá.

3 Matthias Matthias | E-mail | Web | 18. dubna 2014 v 10:17 | Reagovat

Nepíše se Saffron se dvěma F? (Anglicky "šafrán" ?) :)

4 Amia Amia | E-mail | Web | 22. dubna 2014 v 20:59 | Reagovat

Zbačkou myslíš prostě vlastní jméno?
Neřekla bych, že nejsou tvořiví... prostě jen udělají to první, co je napadne a protože se to pobedlo, nadšeně si najmou místo. Buď už je nikdo znovu neuvidí, nebo se vyšvihnou s vlastními nápady a tyhle začátky budou skrývat ze všech sil, jak se budou stydět

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick