Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Runa není politický symbol

7. března 2014 v 19:33 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko
Před pár měsíci, možná tomu už bude půl roku, jsem jela odkudsi metrem spolu se svou oblíbenou (rozumnějte tou větší ze dvou) taškou přes rameno a tu se ke mně přifařil chlapík tak cca 50 let. Prohlédl si mě a zaujal jej runový zápis zdobící mou tašku. Jen tak pro zajímavost mám tam runami zapsanou angličtickou větu "Uvidíme se ve Valhalle." Přistoupil blíž a řekl mi něco ve smyslu: "Hm, že se nestydíte sama před sebou takhle nosit nacistický symboly. Toho asi moc o válce nevíte." Bylo mi hned jasné, na co naráží. Pán si nejspíš myslel, že jsem jedna z mladých stoupenců ideologie, která nás chtěla vyhladit... Což pochopitelně nejsem, zájmem o Skandinávii, Vikingy a podžánry metalu jako je folk či viking, potažmo pagan metal, se opravdu automaticky nestávám stoupenkyní národního socialismu. Naštěstí mi svůj názor pán oznámil s klidem a nijak se nerozčiloval, jen tak mírně kroutil hlavou a pohnul koutky úst na znamení nespokojenosti. A já mu se stejným klidem odpověděla, že runa není politický symbol. Neřekl už nic.



Nikdy, vyjma tohoto malého incidentu, nikdo proti "mým" runám nic neměl, takže to s nimi nebude zas tak horký. Ale stejně nebude vůbec na škodu si ve stručnosti připomenout původ a historii run, jejichž štít, stejně tak jako štít jiných symbolů pošpinila ideologie vrcholící za II. světové války.

Runy jsou germánské znaky pro písmo, které je zaznamenané cca od 2. století, používali je staří Germáni a Skandinávci (kteří pod Germány taktéž spadají, ale nechci, abyste si hned představili pod pojmem Germáni pouze dnešní Německo), v menší míře také Anglosasové. Podle Poetické Eddy - staroislandské sbírce skaldské* poezie, která zachycuje poznatky o náboženství a životě Vikingů, runy získal Ódin, hlavní bůh severského panteonu (u Germánů na území dnešního Německa znám též pod jménem Wotan), způsobem, že devět dní a devět nocí visel na větvi stromu života Yggdrasilu probodnutý oštěpem sám sobě za oběť. Původ ovšem není dodnes znám. Runové písmo bylo považováno za posvátné a magické, které tehdejším obyvatelům dali bohové. Dodnes v ezoterice existuje obor zabývající se právě runami a věštění z nich. Každý runový znak nejen že zastupuje jednu hlásku a má svůj název, čili je písmenem, ale zastupuje taky nějakou reálii, např. dobytek - runa Fehu pro písmeno f, ochranu - Teihwaz, zasvěcená bohu války Týrovi, symbolizující písmeno T či slunce - Sowulo (téže Sowilo), runa "S."


Jenže není to s nimi ani tak jednoduché, když se používaly na různých územích. To logicky vede k různým úpravám a probrat každou z nich, tak budu psát do rána a vy přestanete v polovině článku číst. Na internetu a v knihách se dají informace o nich najít, tudíž vás zdržím pro některé nudného sáhodlouhého členění typů run a opět stručně vás seznámím se základní sadou. Každou sadu zveme tzv. Futharkem (možno i Futhorkem). Rozlišujeme Futhark Starší a Mladší, pak anglosaský, vikinský a runy větvové připomínající jehličnaté stromky. Za základní bychom mohli označit Futhark starší se 24 znaky rozdělený do třech skupin - aettů, přičemž aett první je zasvěcen bohu plodnosti Freyovi a aett třetí bohu války a zároveň nejčestnějšímu z bohů - Týrovi.

Freyjův aett Hagalaz aett Týrův aett
f u þ a r k g w h n i j e/ï p t b e m l r o d



Ve Futharku Mladším je sada rozšířena na 28 znaků, naopak vikinský futhark znaky zredukoval na 16.

Avšak přišla christianizace, na území dnešního Německa cca v 6. století, do Dánska pak ve století sedmém, v Norsku bylo oficiálně přijato králem Olafem Tryggwassonem na konci století desátého a kolem roku 1000 přijali křesťanství i osadníci usazení v Grónsku. S šířením Bible přišla latinka a runové zápisy se postupně stávaly minulostí, taktéž víra ve staré bohy. Některé pozůstatky a prameny však podávají důkaz, že obě náboženství žila nějakou dobu vedle sebe nejspíš bez velkých konfliktů. Na pevninské Skandinávii se runy v menší míře užívaly i v 15. století, dekorativně pak do století dvacátého. To přineslo obrat, který započal desátník rakouského původu, který ve vězení psal svou knihu Mein Kampf, kterou si můžeme nyní přečíst v pouze cenzurované verzi. Zda je to dobře nebo špatně, toť téma k diskuzi, kterou ale momentálně rozvíjet nechci. Tento desátník vstoupil posléze do dějin pravděpodobně za pomocí řečnického talentu, jinak nevím, jak by bylo možno zmanipulovat tolik lidí. Stává se vůdcem Německé říše a dál už to známe. Okupace, válka, antisemitismus, holocaust... To vše by se dalo souhrnně označit za jednu z nejtemnějších dob světové historie. Není tajemstvím, že mezi piklemi Třetí říše se našlo místo pro okultismus, natočily se o tom desítky dokumentů. Pravděpodobně na tom svůj úděl sehrála propagovaná teorie rasové čistoty (o níž můžeme polemizovat, zda je z mozku Hitlerova nebo Himmlerova), že začali bedlivě pátrat po germánských dějinách a mytologii. Zasekli se v předkřesťanském období a další průser pro budoucnost byl na světě. Symboly z této doby, mezi něž patří runy, začaly nabývat opět na důležitosti a jako puzzle se stavěla skládačka z ideologií, historie, upravené historie a mytologií (že by vlastní nestačila?)

Odnesly to samozřejmě i runy. Jejich nejznámějším zneužitím jsou dvě runy sowulo vedle sebe, "dva blesky" jakožto označení obávaných jednotek SS (Schutzstaffel), z nichž běhal mráz po zádech jen po vyslovení. Runy byly roku 1942 přijaté za oficiální národní symbol nacistického Německa. Ohýbali je, pokládali nalevo či napravo, přikreslovali další větvičky, dávali jim nové významy. Vytvořili novou formu futharku. Jak se liší od futharku staršího, to si můžete prohlédnout zde a dobře si to zapamatujte. Ovšem symbol, který to odnesl nejvíc, je bezesporu svastika. Objevuje se napříč historií hned v několika mytologiích a náboženstvích. Opět byla zpitvořena, nakloněna a dnes si pod pravotočivou svastikou nepředstavíme už nic jiného než symbol nacizmu, který mimochodem spadá pod symboly zakázané a jeho užívání se trestá.

Co chtěl ale básník článkem říct? Že druhá světová válka je jen velmi kraťoučká epocha dějin ve vztahu s historií od počátku letopočtu a symboly v této době zprzněné nejrůznějšími ideologiemi jsou dost často mnohem mnohem starší, než ideologie samotná a i přesto, jak byly využity, neztrácí ani na svém původním významu ani nepropadají zatracení. Takže pokud někdy potkáte osobu runy hrdě nosící, nevizte ji ve svých očích hned jako stoupence nacismu, nýbrž spíše fanouška fantasy literatury (ano, však i mistru Tolkienovi učarovaly a použil je jako písmo trpaslíků), metalu, období Vikingů a severské mytologie. Není v silách všech zapamatovat si runy upravené, ale k názoru, že ten/ta stojící pár metrů od vás, je neonacista/tka se uchylujte až v případě, kdy na jeho oděvu uvidíte podezřelé dva blesky, pravotočivou svastiku, kterou si nelze splést, orlici nebo číslo 88. :-)

*Skladové byli dvorní básníci skandinávských a islandských vládců za vikinské éry.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 7. března 2014 v 20:05 | Reagovat

Ale jistě, že si lze svastiku splést. Stačí pootočit zpátky a už nebude mít s nacisty nic společného, ale to spousta lidí nikdy nepochopí, protože se o cizí kulturu nikdy nezajímaly a netuší, že ji žádný němec vlastně vůbec nevymyslel.

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 7. března 2014 v 22:28 | Reagovat

Runy na sobě nesou tuto nálepku stejně tak jako je pošpiněno slovo Bůh různými sektami a církvemi, takže když někdo řekne, že věří v Boha, tak je pomalu(u nás v ateistickém Česku) považován za fanatika.

Ovšem záleží na úhlu pohledu. Taky můžu vyběhnout ze ZOO, kde chovají modré ptáky a rostou červené třešně, že politika je úplně všude... Symboly jsou mocné....

3 Taychi Taychi | E-mail | Web | 7. března 2014 v 22:41 | Reagovat

Ale je fajn, že na tebe aspoň nevyjel...

4 Viollet Viollet | E-mail | Web | 7. března 2014 v 22:56 | Reagovat

Eště lepší, jak máš na haxnách kanady, tož to už musíš být stoprocentně nácek! Aneb taky už jsem se s podobnýma setkala (dokonce když jsem řekla v hospodě otci, že bych si možná kajsi v budoucnu chtěla nechat vytetovat runu, zkřivil se mu pysk zhnusením a začal cosi plácat o Landovi a náccích). Přinde mi to docela smutné...

5 Amia Amia | Web | 12. března 2014 v 20:07 | Reagovat

Jak už jsem někde říkala, chudáci vikingové. Tak zajímavý národ a pohřbený pod mytologií. No nevadí, my jsme stejně Kelti :)

Ale mám dojem, že ty runy máš špatně. Kde jsi prosím tě našla tu tabulku? Mám doma knihu která jednotlivým znakům přiřazuje jiná písmena naší abecedy

6 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 12. března 2014 v 21:39 | Reagovat

[5]: Zdroj je hned pod článkem. A jsem si stoprocentně jistá, že je správný, runy mě už nějakou dobu lidově řečeno berou a mám už o nich něco naštudované. je možné, že někde se některé výklady liší, např. ansus - runa pro "a" se později četla jako "o," u některých je zase přepis sporný a nepříliš jasný, třeba eihwaz (pátá zleva řada uprostřed).

[4]: A to na mě tvůj táta působí tomuto všemu nakloněně.

[2]: Toť fakt, nejen křesťanství si to odneslo..

7 Šárka Šárka | Web | 13. března 2014 v 19:39 | Reagovat

Tohle je hodně zajímavý článek...Aneb co všechno nás může potkat při cestě metrem. Runy a severskou/germánksou kulturu chovám velice v oblibě. Je strašně škoda, když si nějaký starý symbol nějaká nová ideologie převezme a zneužije. :=(
A pak lidé, kteří nejsou dostatečně poučeni o historii, nevědí, co říkají.

8 Executor Executor | E-mail | Web | 15. prosince 2015 v 21:18 | Reagovat

Teraz neviem, či medzi zneužité runy patrila aj Othila, alebo to s ňou je len nejaká aktuálna kauza. :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick