Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Češi a Češi z Moravy

12. prosince 2013 v 18:38 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko
Před měsícem zde vyšel článek na tehdejší téma týdne "Dabing." Rozebírala jsem v něm problematiku předabovávání slovenských filmů do češtiny. Zmínila jsem se o faktu, že (převážně) mladí Češi našim slovenským téměř bratřím nerozumí. Když jsem onen článek publikovala, nenapadlo by mě, že za měsíc budu psát podobný. My totiž vůbec nemusíme jezdit tak "daleko," pokud toužíme zažít jazykovou bariéru na vlastní kůži. Do Brna nám to jezdí každou hodinu, dvě a půl hodiny ani né a jsme tam, pohodlně žlutým autobusem s wi-finou a občerstvením. Praha - Brno. Pražáci versus Moraváci.
Ještě lépe: Praha vs. Ostrava
Slovákům se nyní vybaví zase jazykový vztah třeba Bratislava vs. Slováci z východu. Nebo čierňánské nářečí (to když slýchám, mám pocit, že babi není ani tak Slovenka, jako Polka).

Vážení, před týdnem a půl bylo mé původem moravsko-slovenské já vyvedeno z celoživotního omylu. Rozdýchávám to de facto ještě dnes.


Je adventní čas, blíží se Vánoce, nakupujeme jak diví a Monika Otmilka ve třídě šije náhrdelník inspirovaný vánočním stromečkem (aktuálně již hotový). Takový stromeček se neobejde bez ozdob. Já však šiju nejprve základ, čili větve na kmenu, a proto zkoumající spolužačce říkám: "Ještě tam budu přidávat červené korálky, jakožto baňky." Tady leží zakopaný pes - ona nasadila nechápavý výraz. Z toho vyplynulo, že má drahá spolužačka se zajímavým jménem na B. vůbec neví, co to ty baňky jsou. Uvedu na srozumitelnou míru - slečna B. tvrdí, že baňka je výraz pro skleněné náčiní s hrdlem, využívané nejčastěji v chemii. Posléze jsem zjistila, že mimo jsem tam já - slovo "baňka" se pro pojmenování kulatých vánočních ozdob v Praze (a patrně v celých Čechách - mám spolužáka z Vimperka, spolužačku z Teplic a i ti jsou za jedno se zbytkem třídy) vůbec nepoužívá. Ony to jsou totiž jednoduše koule. Koule na stromek. Teď jsem zůstala civět pro změnu já. Že jsou to baňky, mi dal za pravdu jediný spolužák - Moravák. Alespoň vím, že to je fakt moravský výraz. Takže asi tak, velebnosti.
Z koulí na stromek jsme měli záchvaty smíchu s Brňáky v hospodě.

Abychom se nezaměřili jen na obecné moravsko-české jazykové rozdíly. Celá naše rozlohově malá republika má čtrnáct krajů a část z nich má i své nářečí. Lepší by bylo posuzovat to spíš z hlediska etymologického, než geografického. V tom případě máme základní čtyři nářeční skupiny. Avšak to nestačí, čeština je plná nářečí a oblastních dialektů. Lašsko, Valašsko, Slovácko, Haná, ale také Chodsko (okolí Domažlic), což vůbec není Morava. Minulý rok jsem se hádala s češtinářem ohledně speciálního případu, jakým je Praha. On tvrdí, že něco takového neexistuje a jazyková podoba užívaná v hlavním městě je hovorová čeština. Jenže z praxe známe případ, že jakmile Pražan vycestuje za pražskou aglomeraci dál jak na Kladno, už se začínají lidé ozývat, jak mluví "pražsky." On by taky v Brně dostal za slova jako "mejdlo," "vozejk," "vokno" či "sejra" na budku...
A to jsme malá země s jedním úředním jazykem. Co taková střední a jižní Afrika? Častý oběv dvou i více úředních jazyků (pozůstatky kolonizace) a desítky jazyků domorodých, kmenových a stovky afrických kmenů žijících v různých státech. To bychom se teprv nedokázali dorozumět, mít to u nás stejně! Jazykový problém v naší republice je vlastně oproti Africe či Jižní Americe moucha, z níž se občas dělá velbloud. Někdy mohou být nářečí bariérou v komunikaci, na druhou stranu ukazují, jak barevný náš mateřský jazyk a vlastně všechny jazyky, jsou. Učit se spisovně česky jako cizinec jiného jazykového kmene, než indoevropského, slovanského, musí to být hardcore, ještě tak se učit všechna nářečí. Kdo ví, třeba se zahraniční studenti z Masaryčky naučili mluvit trochu jinak, než ti z Karlovy Univerzity?

Nikdy jsem se nenasmála nad knihou tolik, jako nad Gabrou a Málinkou od Amálie (Málinky) Kutinové, psanou typický, valašským dialektem. Nemyslím si, že by ji někdo Pražákům překládal. Neslyšela jsem nikdy o filmu v ostravském dialektu. Ono jít v Praze nebo třeba i v těch Karlových Varech do kina na ostravský film s titulky by bylo víc než úsměvné. Ještě abychom sami sobě dabovali!

Jako už článku, na nějž se v úvodu odkazuji, i zde si neodpustím malý moravsko-český slovníček. Zájemce, který mi vytvoří slovník chodsko-český, vřele vítám v komentářích.

(Upozornění: I Morava je nářečně široký pojem a co platí v jedné etymologické oblasti, může být jinak v druhé. Tudíž ne všechna slova uvedená ve slovníčku jsou všude aktivně používána).

Čechy - Morava
koule na strom - baňky
tramvaj - šalina
naběračka - žufánek
sladkosti - kokina
kluk, hoch - ogar
rozsvítit - rožnout
jsem - su
tak - tož
ruce - ruky
brambory - erteple/zemáky
housle - husle
!culík - cop !Spíš Slovácko a Slovensko
!cop - vrkoč
kůlna - šopa
skříň - almara
přítelkyně - galánka/frajárka/galáneka/frajárečka
přítel - galán/frajer
mládenec - šohaj
pitíčko - fruko
hlouposti, vylomeniny - darebnosti (ostravsky: pyčoviny)
sud - bečka
panák (alk.) - štamprle
švestka - slivka/slévka
nohy - haxny/harafice
větev - haluz
mnoho - hafo
sakra - kurde/herdek
vodička - voděnka
suché jehličí, drobné dříví na podpal - šáší
čertík - rarášek (← objevuje se často v lokálních valašských pověstech)
dívka - děvčica, dcérečka
bačkory - papuče
kalhoty - gatě
blázinec - cvokhaus
pohledný - šikovný
směna - šichta
... a spósta dalších!

♦ Častá záměna koncovky -e u podstatných jmen rodu ženského na -a. Např. slepica, opica, židla, ulica,...
♦ V některých oblastech přidávání přípony -isko u pod. jm. rodu středního. Např. dětisko, čertisko, krčisko,...
♦ Taktéž občasné využívání přípony - jó nebo -ijó u množného čísla sloves v přítomném tvaru. Dějajó, slavijó, popíjaijó...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Profesor Hagrid Profesor Hagrid | Web | 12. prosince 2013 v 19:03 | Reagovat

Pěkně malé písmo - velmi dobře se čte! :)

2 Yima Yima | Web | 12. prosince 2013 v 20:16 | Reagovat

Páni, o některých slov z Moravy jsem ani nevěděla, že je používáme jen tady. Třeba kokina. Nebo šáši. A různé další. Je to zvláštní. :D
A fruko x pitíčko vedeme ve škole debaty docela často, vzhledem k tomu, že máme ve třídě dvě Pražačky. Docela se divím, že i někteří Moraváci říkají pitíčko. A také jsou lidé z Moravy, kterým se prostě příčí říct šalina. Nechápu. :D

3 monie-lewis monie-lewis | Web | 12. prosince 2013 v 20:20 | Reagovat

Vždycky když čtu články nebo diskuze na podobné téma jsem hrdá na to, že su moravák!:D (články se teda snažím psát spisovně, abychom si všichni rozuměli:D)
Že Pražáci neznají baňky jsem zjistila asi  před 3 rokama od naší učitelky, která z Moravy není.
Zaujala mě debata na téma čtvrtka X tvrdý papír, kde se holky hrozně divily tomu, že moraváci fakt používají výraz tvrdý papír.. no a některé z moravy zase  neznaly výraz čtvrtka:D
Přečti si tuto diskuzi http://www.votocvohoz.cz/forum/cestovani/230131-nareci můžeš se tam dozvědět hodně nových slov z nářečí:)

4 harrypotterandonedirection harrypotterandonedirection | 12. prosince 2013 v 20:35 | Reagovat

Mohu se zeptat jak se dělá vzhled na blog? :( :) Děkuji:)

5 Viollet Viollet | E-mail | Web | 12. prosince 2013 v 21:14 | Reagovat

Fajny článek!
Občas se aj já divím, dyž narazím na nepochopení u někerých běžně používaných slov, jako u tvých spolužáků třebas baňka. A známému odjinad přišlo třebas naprosto postižené, že místo ZDE říkáme TU, což mi přinde totálně uhozené, bo sem eště nikoho neslyšela říct, že ''zde je nuda'', kupříkladu.

6 Elle Elle | Web | 12. prosince 2013 v 21:55 | Reagovat

výkres, tadyma nepůjdeme, kama se jde?, zlavec (polštář), ...

7 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 0:06 | Reagovat

Já jsem západočech žijící v Praze. Babička pocházela z Moravy, děda byl Němec a já bydlel v Praze na intru z lidičkama odevšad. Manželka je ze severní Moravy, pastor v naší církvi je z Těšínska a kratce aj piše. Miluju nářečí a moc mě mrzí, že mladí lidé z Moravy ztrácejí vztah k nářečí při studiu a práci v Praze.
Chodský slovník ti nedodám, ale bezpečně vím, že íčko znamená teď - nyní a kolmaha je trakař, v jiné části západních Čech se mu říká kolečko.
Jediné, co jsem fakt netušil, je výraz "posypka". Tomu se u nás říkalo žmolenka.
Kdo chce rozumět, ten si poradí. Já mám ty rozdíly rád a často se bavím tím, že odhaduju, odkud který "pražák" pochází.

8 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 13. prosince 2013 v 15:21 | Reagovat

[2]: Já to chápu. :-)

[3]: To je mi divný, v Práglu používáme obojí. :)

[4]: Nemám páru, grafice rozumím stejně jako domorodému jazyku masajského kmene. Design mám se souhlasem vypůjčený od Blanch, což se dá dočíst v zápatí.

[5]: Zde ani tak ne, jako spíš "tady je nuda." :D

[6]: Ten výkres se v Praze asi taky používá, teda alespoň my na konstrukcí oděvu mluvíme o již hotových konstrukcích jako o rysech či výkresech. Každopádně díky za další slova, ono jich je stejně ještě tak třikrát tolik. :D

[7]: Právě, Praha je dnes směs lidí přistěhovaných za prací a jejich dětí, takže ono těch "čistokrevných" Pražáků nebude tolik, kolik si myslíme. :D

9 sarush ef sarush ef | Web | 13. prosince 2013 v 15:42 | Reagovat

Koule. Panebože. Tyhle malé rozdíly člověka pobaví, a celkově, je to hrozně zajímavý. A máš pravdu, je to hrozně individuální, já bych třeba nikdy neřekla ruky. Jazykový cit by plakal :D

A fajn článek. Jen s tím slovníkem v několika drobnostech nesouhlasím.

10 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 15:51 | Reagovat

Jak jsi u brambor mohla zapomenout na kobzole?! :D U dívky je ještě využíváno děvuchy; naběračka má také rozdíly i v samotných venicích na Moravě a Slezsku (ku příkladu Ostravice má sběračku a Pstruží žufánek).

Nejhorší je, když se snaží o ostravskou mluvu neostravák.

11 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 16:03 | Reagovat

Na táboře jsem byla vtažena do debaty, kde se rozhodovalo, jestli správně rozsvítit nebo rožnout :D
U nás blízko Ostravy používáme obojí, a to platí i pro slova z tvého seznamu :)))

12 Alča Alča | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 21:53 | Reagovat

Zajímavé, jak se pomalu ale jistě v pohledu některých lidí z oblasti Čech, stala jen Praha...Myslela jsem si, že je to jen předsudek, ale vzhledem k tomu, že se s tím setkávám stále častěji - něco na tom asi bude. Když nejsi Moravák, prostě jsi Pražák a jsi blb, hotovo... Já z Prahy nejsem. A přitom taky používáme termín vánoční koule a nepřijde mi na tom nic až tak směšného... Zrovna tak se u nás na severu říká mejdlo, sejr, vozejk atd. - a ještě jsem na budku nedostala. Ale aspoň vím, co mě v tom "mírumilovném" jihomoravském kraji posázeném vinohradem čeká...

13 Kariol Kariol | Web | 15. prosince 2013 v 9:17 | Reagovat

Přiznám se, že Moravanům občas něco nerozumím, ale na druhou stranu mi nepřijdou zas tak odlišní. :-)

Tenhle slovníček pojmů je fajn. :-D

14 Čartkovova Čartkovova | Web | 15. prosince 2013 v 12:25 | Reagovat

"Koule na strom" bych nikdy z úst nevypustila, a to od Prahy nebydlím zase tak daleko. Pro mě jsou to jednoduše "vánoční ozdoby". "Baňky" jsem v životě neslyšela, možná právě proto, že nepocházím z Moravy. Neříkám však, že to nezní zajímavě :)
Poslední dobou si všímám, že u nás používáme opravdu hodně slov pocházejících z rakouské němčiny. Jak říkáš, máme 14 krajů a každý má své zvláštnosti. Není se čemu divit.

15 Zdebra Zdebra | Web | 15. prosince 2013 v 13:11 | Reagovat

Ani jsem netušila, že v Čechách baňky "neexistujou". :D Asi bude univerzálnější používat slovo "ozdoby".
A pozor! Šaliny jsou jen v Brně, v Olomouci třeba jsou tramvaje. ;)
Místo žufánek se u nás říká "šufánek".
Jo, "kokino" je vždycky vtipný, když to chcu někde napsat v konverzaci s někým z Čech. :D
Babička říká "jerteple".
S tím culíkem mi přijde, že spíš Češi culíku říkají cop. Teda pokud je myšlen ten culík, co je jen svázanej gumičkou. Ne ten zapletenej. Vrkoč neznám.
Místo kůlny znám spíš stodolu. Ale to je asi spíš větší kůlna. Šopu znám ze seriálu Panelák.
Fruko jsem si vždycky myslela, že je název. :D Ono se tomu říká pitíčko? To zní divně. Nejlepší bylo vždycky tu krabičku nafouknout a pak na to dupnout. :D
Švestkám se tu říká kadlátky.
Šáší slyším (vidím) poprvé.

A ještě mě teď napadá slovo větrolam. To když se o tom zmíním někomu z Čech, tak si myslí, že je to jen jeden strom nebo tak. Nevím, jestli je to známý i v Čechách, ale tam jsem nikdy žádnej větrolam neviděla. A neplést s alejí, to je něco jinýho. Prostě větrolam je něco jako les, jen je to úzký tak pět metrů a dlouhý. To jsem odbočila... Snad je to srozumitelnej blábol.

16 Kerria Kerria | Web | 16. prosince 2013 v 8:12 | Reagovat

Řekla bych, že ten slovníček je takovou moravskou směskou. Šalina je z brněnského hantecu. Ostatní netuším.  Hanáčtinu postrádám.

17 Šárka Šárka | Web | 17. prosince 2013 v 9:52 | Reagovat

Cože? COŽE? Jak může někdo neznat baňky? Kam se hrabe takové profláklé "rožnout"? Ale je fakt, že oproti takové Indii nebo Nové Guineji, kde se za každým kopcem mluví naprosti jiným jazykem, pořád dobrý.
S neznalostí fruka mě Pražáci taky překvapili :-D Ten slovníček je prostě super.
Hrozně mi v duchu vadí, jak Čecháčci ztotožňují čechy a českou republiku. Jako by morava a slezsko neexistovaly. Jakožto hrdá jihomoravačka se vždycky osočím. Sama používám nářečí jen okrajově, spíš nevědomky, ale přesto s hrdostí. Vždycky, když řeknu, že něco "chcu", nebo že su, kamarádi vyvalí oči.

Skvělý článek! chválím všemi deseti :-D

18 Angie Angie | Web | 20. prosince 2013 v 13:10 | Reagovat

Výborný článek! Ten příklad baněk na stromeček mě dostal, neboť zrovna tenhle nám dávala docentka na přednášce ze Základů jazykovědy, když její dcera studovala v Čechách a spolubydlící jí nerozuměla, co to ty baňky jsou:D
Pak nám uváděla i další příklady různých slov, které se tady (tím myslím spíš Ostravsko, Hlučínsko) řeknou jinak. K těm bramborám bych snad jen doplnila "kobzole", protože to doma taťka i děda používají dost. A co se týče Hlučínska, tak tady speciálně existují počeštěné německé výrazy, s tím se setkávám taky - třeba babička neříká polévka, ale "zupa", nebo omáčka jako "zoza", děda zase pokoj jako "cimra".
A co se týče nářečí, tak trochu rozumím, ale mluvit bych tak nedokázala.

19 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 20. prosince 2013 v 21:11 | Reagovat

Vimperák kecá!!! Taky jsem z Vimperka, respektive z vesnice 10 kilometrů vedle, a co je vánoční baňka tady ví každej. Koule i baňky.

20 Aithra Aithra | Web | 27. prosince 2013 v 23:05 | Reagovat

Ve snu by mě nenapadlo, že někdo neříká baňky... :-D U nás na severu Moravy (případně ve Slezsku) ještě máme ostravské "bebechy", "kostrbele" (slovo nejasného významu) a "mlgoně" (taktéž netuším, co to znamená, ale doma je hojně užíváno). Nářečí mě vždycky dokáže upřímně pobavit. :-)

21 q q | 28. ledna 2015 v 13:46 | Reagovat

kluk, hoch - ogar
výraz ogar neznám

asi protože nejsem z vesnice, ale města.

--------------

pitíčko - fruko
fruko je obchodní známka/značka, prostě název výrobku od konkrétního výrobce

22 q q | 28. ledna 2015 v 13:48 | Reagovat

hlouposti, vylomeniny - darebnosti (ostravsky: pyčoviny)

zajímavé, nevěděl jsem že pyča je ostravsky s tvrdým,

23 q q | 28. ledna 2015 v 13:50 | Reagovat

sakra - kurde/herdek

herdek je slovo němeského původu, pokud se nemýlím

24 q q | 28. ledna 2015 v 13:52 | Reagovat

dívka - děvčica, dcérečka

dcérečku bych tam netahal, protože je to příbuzenský vztah, dcera

nemůžeš tvrdit, že slovo dcera má stený význam jako dívka!

25 q q | 28. ledna 2015 v 13:53 | Reagovat

cvokhaus je z němčiny

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick