Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Morální jídlo a boj

7. listopadu 2013 v 22:00 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko
Asi si právě říkáte, co má takový nadpis vůbec znamenat. Nebudu vás napínat. Nedávno jsem se zde zmínila, že zvažuju stát se flexitariánem. Pro všechny, kteří se o alternativní výživu nezajímají - flexitariánství spočívá v omezování příjmu potravy živočišného původu. Nejedná se však o její trvalé omezení. Za dva řádky si přečtete něco, zač mě část z vás bude chtít buď rovnou ukamenovat, nebo minimálně protopí oči v sloup. Otázkou, která vás zajímá, je nejspíš důvod mého rozhodnutí.

Ten je jednoduchý, ovšemže je to kvůli zvířatům. Poslední dobou se vzdělávám v této problematice a zjišťuju, jak závažný tento problém je. Výživoví poradci i dlouholetí vegani potvrzují, že i bez živočišných produktů se lze obejít. Určitě se každý, kdo někdy kupoval v obchodě celé kuře, zamyslel alespoň jednou nad tím, že je nepřirozeně velké, byť se jedná o mládě. Čím to asi bude? Že by hormony? A to vůbec nemluvím o psychickém stavu zvířat v průmyslových velkochovech, kde je zvíře považováno doslova za výrobní jednotku.
STOP, cílem tohoto článku není vás přesvědčovat na stejnou myšlenku, byť to tak může vyznít. Na konec článku jsme připojila nějaké užitečné odkazy tímto problémem se zabývající. Jednoduše tací, kteří se zajímají, si je přečtou a ti, které jsem otrávila o pár řádků výš, se k nim ani nepročtou. Možná by si jej měli přečíst všichni, čistě pro informace.

Přílišná živočišná výroba s sebou nese i problémy v oblasti zemědělství, půda je obtěžkána spoustou pícnin a obrovská spousta z nich se spotřebuje právě na krmiva pro "zvířata ve výrobě". Psychika takových zvířat je značně narušena a veškerý ten stres, který zažívají, my jíme, což také není moc pozitivní.

Lidstvo bylo obdařeno něčím, čemu se říká morálka. Lidé si uvědomují situaci zvířat, jejichž těla či produkty jsou určeny pro konzumaci. Z některých se stávají vegetariáni, z jiných rovnou vegani. Podle mého názoru však vegetariánství z hlediska postoje ke zvířatům částečně pozbývá smyslu. Protože fakt je, že zvířata chovaná pro mléko a vejce jsou na tom mnohem hůř, než ta na maso. Způsob chovu je odlišný. Chce-li člověk dát najevo, že se mu zacházení se zvířaty v potravinářském průmyslu nelíbí a nebude jej podporovat, je lepší stát se veganem. Proto i mně jde primárně o omezení vaječných a mléčných potravin. Z čistě morálního hlediska je veganství to nejlepší, co můžeme udělat. Samozřejmě stát se veganem a tím kompletně změnit svůj způsob života, což nemusí být, obzvlášť na začátku, úplně lehké. Ne každý by dokázal zříci se svých oblíbených potravin a obsah vajec a mléka se zdá být skoro všude. Také zde hraje roli i ekonomická otázka, jelikož co si budeme povídat, potraviny s náhražkami jsou dražší a to si někteří dovolit nemůžou. (Nebo se může stát, že takové jídlo nebude některým chutnat.)

Možná vás nyní napadá, že na Zemi je řada závažnějších problémů, než je tento, a že stane-li se jeden veganem, ničemu to nepomůže, protože jednotlivec znamená hodně, hodně malinko. Tito lidé však věří, že čím víc jich bude, tím menší bude po takových potravinách poptávka, což sníží jejich výrobu. (Vzpomněla jsem si právě na smutnou skutečnost, že lidstvo vyprodukuje 2x tolik potravin, než je schopno zkonzumovat a přitom tu stále miliarda lidí hladoví.) Problémů na Zemi a ve společnosti je hromada, o tom žádná. Znám takové, kteří bojují, nebo chtějí bojovat za lepší svět. Jenže jít sám proti chování většinové společnosti nebo proti všem problémům, je donquijotský boj jednotlivce, který nikdy nemůže vyhrát. Tudíž je z toho ve finále jenom nešťastný. Bojovat na sedmi frontách zároveň je nemožné. Svět spasit nemůžeme, ať chceme sebevíc. Proto si pro svůj boj musíme vybrat jen jeden cíl, za ten pevně bojovat a hlavně v něj věřit. (Já se snažím neznečišťovat, třídit odpad apod.) Možná jej sami nevybojujeme, ale alespoň se spolupodílíme na něčem, co má smysl. Víra udělá hodně. Jaký je to bojovník, když chce bojovat pro něco, čemuž sám nevěří?

Někdy je nejlepším způsobem boje dokazovat svým chováním, že jsme lepší, než naši potencionální nepřátelé, ať už jsou to majitelé velkochovů nebo třeba známý, který podvádí svou přítelkyni.

Na závěr zodpovím otázku, proč se teda nestanu rovnou vegankou. Upřímně řečeno, nevím, zda zde hraje primaritu ekonomická otázka, či skutečnost, že nevím, zda bych dokázala kompletně vyměnit svůj jídelníček, vzdát se různých potravin a naučit se jíst luštěniny, které mi chutnají pouze v některé formě a ve veganské stravě si troufám říct, že jsou nutností. Co vím určitě je fakt, že mí rodiče by mě v tomto nepodporovali, sójové mléko za 44 Kč/litr by nekoupili ani omylem a na veganské vařené jídlo bych mohla zapomenout. Matka mě nerada pouští do kuchyně za účelem vaření a sama je z práce natolik vytížena, že chtít po ní dvakrát tolik práce kvůli dvěma jídlům, bych ani nemohla. Zatím se pokouším jíst vegansky každý čtvrtek a není to úplně jednoduché.

Odkazy:
http://soucitne.cz/
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Teia Teia | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 12:45 | Reagovat

Já se snažím být vegan jak jen můžu. Některé dny mi to vyjde dobře, jiné jsem na tom tak... Řekla bych, že někdy jsem vegan jen tak z 80% (co se týče potravy, kterou přijmu). Ale snažím se, a i když to poruším, tak se tím nijak netrápím a uklidňuji se, že i to omezení pomůže (pomohlo by, kdyby to třeba omezil každý).

2 Amia Amia | Web | 25. listopadu 2013 v 10:27 | Reagovat

Nejprve ohledně toho bojování jednotlivce. Není pravda, že je to donquitovské, alespoň podle mě ne - protože nejdřív musí začít vždycky jen jeden, aby ho následovali i ostatní.
Vždyť přece každá lavina začíná tou jedinou malou hroudičkou sněhu, každý déšť začne až po první kapce i to fousaté ,,malý krok pro člověka velký skok pro lidstvo" je to stejné. To je můj názor. Někdo začít prostě musí :-)

A flexitariánství je zajímavé. Vážně jsou na tom chovy pořád tak strašně špatně? Měla jsem dojem, že se to pomalu zlepšuje, už třeba tím zákonem, který změnil zvíře z věci na zvíře.
Jde taky o celkovou převýchovu zákaznické masy, která je na ty velké a vizuálně krásné kusy zkrátka zvyklá.
Dědictví bláznění po pesticidech :)

Uf, dlouhý koment, Radši jdu...
:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick