Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Důchodce - budoucí historismus

11. července 2013 v 12:43 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko
Je tomu bohužel tak, čeština brzy přijde o další slova. Přesněji řečeno, ta slova přestane být aktivně používána. A proč že to? No přeci z důvodu neustálého posouvání věkové hranice odchodu do důchodu se do třiceti let slova "důchod," "důchodce," "důchodkyně," "penze," a "penzista" připojí ke slovům, jako jsou například "dráb," "léno" (neplést se slovem "lejno") či "sudlice." Stejně jako se tato slova stala, stane se i důchod historismem - tedy slovem pojmenovávajícím zaniklou skutečnost.

Myslím, že to nepotřebuje více slovního komentáře, protože vzhledem k přístupu státu je nad slunce jasné, že toto skutečně nastane. Nemám však ve zvyku psát třířádkové články, ostatně bych si to jako člen AK nemohla dovolit...



Věděli jste, že v Egyptě ani teď, ani před revolucí žádná penze neexistovala? Stejně tak zde neexistují domovy důchodců. Člověk, který se na práci již necítil, automaticky odcházel do péče svých potomků. A je jen na nich, jak se o své rodiče postarají. A víte, že tam s tím vůbec nemají problém? Rodiče se o ně postarali když byli malé děti, jejichž život byl na rodičích závislý, a ty děti se pak starají o své rodiče v době, kdy je jejich život závislý na pomoci. To jak zdravotní, sociální i finanční.
Odinví, jak by se toto ujalo u nás. Kolik domovů důchodců má jen Praha, kolik se jich staví, kolik je domů s pečovatelskou službou... Kdo byl někdy v domově důchodců ví, jak klasický domov tohoto typu funguje, vypadá, jak je cítit, v jakém stavu jsou obyvatelé. Proto mě dost zaráží přístup těch, kteří pro finance z dědictví už už vyhání rodiče z chalupy do domova důchodců. Dali byste svou babičku dobrovolně do takového zařízení? Chtěli byste v tomto zařízení dožít? Nevím jak vy (vyjádřete se prosím v komentářích), ale já ne. Radši bych babičce zaplatila pečovatelku na 24 hodin, než toto. Umístění rodičů do domova důchodců je v rozporu s úctou ke stáří.

Zpět k ještě stávajícímu pojmu "důchodce" a jeho pravé podstatě. Šťastní jsou ti, kteří si dnes tak mohou říkat. Až na všemožné zdravotní komplikace, které starý organizmus doprovázejí, jim totiž závidím. Klasická životní forma narození-školka-školy-práce-důchod-smrt se mě už netýká. A jen bohové vědí, zda se týká mých rodičů. (U sociálně slabších občanů, kteří se záměrně vyhýbají určitým částem pracovního procesu či jak tuto formu nazvat, to vypadá samozřejmě jinak a kdo ví, zda tam zrovna ten důchod nezůstane.) Důchodu ve formě, kdy mi stát platí určitou sumu jako penzi po té době, co si odpracuju nějakých 30,40,50 let, se nedožiju. Buď nebude z čeho mi v těch sedmdesáti tu ubohou částku dát, nebo z důvodu, že není z čeho bude věková hranice odchodu do důchodu stanovena na 128 let, což nedávají ani Japonci.

V podstatě mám(e) tři možnosti - buď se upracovat k smrti, nebo z práce po určité době odejít a zůstat finančně závislá na svých potomcích, či poslechnout všechny ty banky, jak se s tím furt ohánějí, a začít spořit na stáří (záměrně nepíši důchod, jelikož ten přestane existovat). Kolik mně je? 16, no už bych měla začít, počítám-li s inflací. Do druhýho pilíře ale nevstoupím ani náhodou. Z čeho se asi budou platit lidé starající se o zmiňované fondy? Kdo mi zaručí, že za 45 let budou ty fundy stále existovat? A kdo mi zaručí, že to nerozkradou?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Teeda Teeda | Web | 11. července 2013 v 13:25 | Reagovat

Musím se ostře ohradit proti tomu, co píšeš o domovech důchodců. Zní to, jako by si nikdy v žádném nebyla. Není to vězení nebo klec. Často jsou tam ti lidé šťastní, mají program, přátele, péči a ideální je, když za nima děti chodí na návštěvy. Pak to je prima. Já osobně, až budu za těch x desítek let stará, tak bych tam šla, pokud bych na to měla peníze.

2 Tai Todd Tai Todd | Web | 11. července 2013 v 13:27 | Reagovat

Máš pravdu, i kdybychom se toho důchodu dožili, jako že spíš ne, díky věčně se posouvající hranici, přijde mi, že skončím v domově, protože u nás není zvykem se starat o své stařečky, tak jako jinde nebo, jako dřív, kdy běžně pod jednou střechuož ilo několik generací a všichni se o sebe vzájemně starali. Ale hodně asi za to může i ustupování dětem v tomhle... znám hodně babiček, co šlo raději do domova, než "aby byli dcerce  na obtíž", má přece děti... dneska se něco,co bylo dřív normální, považuje za něco extra a podobně, takže se vlastně ani nedivím ...

3 Mirielka Mirielka | Web | 11. července 2013 v 15:06 | Reagovat

Taky si dovolím nesouhlasit s těmi domovy důchodců. Rozhodně ti lidé tam nejsou chovanci, prosím, nepoužívej to slovo. Dělám v sociálních službách se seniory a označení chovanec mi opravdu otvírá kudlu v kapse. Lidé jsou v těch domovech svobodní, a mají o sebe postaráno. Jsou tací, kteří jsou tam naprosto dobrovolně, a ne proto, že to chtěla jejich rodina, ale proto, že se tam cítí dobře. A co se týče domů s pečovatelskou službou - teď si dovolím trochu poučit - jsou to byty, které ti lidi mají v klasickém nájmu. Jsou to tudíž byty nájemní, platí si za ně, patří jen jim po dobu jejich života. Výhoda je v tom, že jsou poměrně levné. A další výhodou je snažší dostupnost služeb v těchto domech. Ale nikdo jim do bytu nevstupuje, pokud nedostane povolení apod. Funguje to prostě jako takový činžák, kde bydlí staří lidé.

Ale jinak máš pravdu - důchodce se stane brzy historismem.

4 Bareta Bareta | Web | 11. července 2013 v 15:22 | Reagovat

Jenže máš nějaké jiné řešení, kde teda brát na důchody, když by se do důchodu chodilo pořád ve stejném věku a nikdo by si nic nespořil?

5 Ochechule Ochechule | Web | 11. července 2013 v 17:18 | Reagovat

Moc velká úcta ke stáří tady není. Proto nevím, jak by fungovalo to, aby se o rodiče starali děti, případně příbuzní, jen tak. Možná pak budou muset v budoucnu ze zákona nějaký ten důchod platit potomci nebo příbuzní z vlastních peněz, pokud člověk nežije na životním minimum. Důchodci prostě nejsou in, když můžeš natlouct a dostat co chceš do více než čtyřicet let mladšího člověka lépe, účinněji a rychleji.

6 Kariol Kariol | Web | 11. července 2013 v 18:45 | Reagovat

Inu, trochu mě mrzí, že se důchodu nedožiju. A kdyby ano, netuším, jestli bych do domova důchodců šla. V čem se vlastně liší od normálních bytů v paneláku? Tedy kromě toho, že jsou tam jen senioři :-) ;-)
Zajímavá, trochu mrzutá a bohužel pravdivá úvaha :-)

7 Džastkánkova familka Džastkánkova familka | 12. července 2013 v 10:24 | Reagovat

Užívám si duchod na plné švestky(povidla),toje co ,jezdím v kauflandu formule 1,prodavaččky mě říkají:Dobrý den pane šumachr,a já krfadu bonbony v květináčích.

8 Luné Luné | Web | 14. července 2013 v 15:19 | Reagovat

Měnění rolí.. nad tím se mi mysl trošku pozastavuje. Upřímně mi připadá lepší, že staří lidé zažívají i úsměvné okamžiky za zdmi domovů důchodců, než aby trpěli strojenými úsměvy rodiny, která se na ně úplně vykašlala. Zní to krutě, ano, ale raději bych tiše umírala vedle přátel než v dlaních sobeckého stvoření, co bych vychovala a přitom mě neuvěřitelně nenávidělo.
Všechno má svou nádhernou, i zlou tvář. Dokonce domovy důchodců mají své kouzlo :)

Vymírání slov.. smutné, avšak v tvých slůvkách působí uhrančivě :)

9 Vendy Vendy | Web | 16. července 2013 v 13:55 | Reagovat

Problém je, že dnešní rodiče se o své rodiče nemůžou starat i z těch důvodů, že sami chodí do práce a v době, kdy by měli přebrat péči za své rodiče, už začínají sami stárnout a mít své zdravotní problémy. Tím nechci omlouvat lhostejnost nebo hamižnost některých lidí, kteří se o své rodiče opravdu nechtějí starat a hledí je vypakovat z domu, aby měli od nich pokoj a ještě z nich vyždímat dědictví. Starat se o rodiče ve stáří je určitě lepší než toto, ale v některých případech to vážně nejde.
Domov důchodců mi zní taky děsivě, ale dnes jsou tam daleko lepší podmínky, než bývalo před lety.
Platit rodičům pečovatelku, to chce zase slušný příjem, aby si to mohl člověk dovolit a jestli někdo vydělává minimálí mzdu, ze které sotva přežije, pak zde taky není jiné volby.
Někdy, když jsou rodiče už nemohoucí, je možné se o ně starat a získat na péči příspěvek od sociálky, to je taky možná volba. Ale nevím, jak to s těmito příspěvky bude za pět, deset nebo dvacet let.
V jednom máš pravdu asi největší, pokud možno si začít šetřit na stáří. Ale přitom budeš odvádět povinné sociální pojištění,povinné zdravotní pojištění, až budeš samostatná, tak nějaké osobní pojištění, výdaje za domácnost (minimálně platit inkaso, někdy i nájem), jestli budeš mít auto, budeš platit povinné ručení, cpát další peníze do benzínu, do mobilu nebo do měsíční jízdenky, jestli budeš mít děti, musíš jim hradit školkovné, školné, oblečení, kurzy, výlety. Takže jestli při tom všem budeš mít ještě nějaké peníze na spoření na důchod, bude to zázrak.
Jediné řešení - musíš si najít práci, která je opravdu dobře placená.
Jo, a druhý pilíř, to děláš moc dobře, že do něj nejdeš. Myslím, že to je pořádný tunel na lidi.

10 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 21. července 2013 v 18:59 | Reagovat

[1]: Nechtěla jsem, aby to vyznělo tak, že o nich přemýšlím jako o vězení. Ale právě z duvodu, že jsem domov duchodcu navštívila a o nějaké veselé atmosféře se mluvit nedalo, je zkrátka nevidím jako nejlepší řešení dožití. Co jim nechávám a kývu hlavou ve smyslu uznání, je nepřetržitá zdravotní péče.

[3]: Tak tady, jestliže v tomto oboru přímo děláš, nemužu nic namítat a poupravit si názor. Co je domov s pečovatelstkou službou vím, z duvodu přeměny státního bytu, kde jsme bydleli jako nájemníci, na právě tento typ zařízení (nevím, zda je vhodné slovo, nenapadá mě však jiné) jsme se s rodinou prakticky museli odstěhovat.

[4]: Tak ono když to před pár lety bylo s duchody o něco stabilnější než teď, lidé si stejně spořili. Jenže berme v potaz, že člověk čtyřicet let pracoval a státu odváděl nemalé daně a de facto si tím jistil i to, že až nebude práceschopný, stát mu díky letum práce a odvádění daní poskytne penzi. Možná by stačilo nepořizovat čtyři Gripeny za cenu dvaceti a v případech veřejných zakázek neupřednostňovat kamarádíčkování.

[7]: :D

[8]: To je ovšem pravdivá  a trefná myšlenka.

[9]: Mi přijde lepší spořit si pod matraci, než do nějakých fondu...

11 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 22. července 2013 v 23:03 | Reagovat

[3]: To nevhodné slovo jsem zaměnila slovem "obyvatel."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick