Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Příroda do uší

3. července 2012 v 13:12 | Monica Otmili |  Šperkařská tvorba
...sotva vyšlo slunce nad obzor, vylezla ze své pařezové skrýše a neslyšně našlapovala bosýma nohama do oroseného mechu. Kapky rosy padaly z listů stromů, které pro ni byly tak vysoko, a spolu s ptačím zpěvem a potůčkem tekoucím nedaleko vytvářely poklidnou hudbu. Sedla si na pařez, ale jako každá mladá víla byla neposedná a za malý okamžik už běžela jinam. Tu si skočila do borůvčí a zase rychle vyběhla, když zjistila, že se ocitla poblíž pavoučího domova, tu si zase utrhla šťavnatou bobulku maliny. Nový den v ní probudil radost ze života a ona tam jen bezstarstně tancovala do rytmu zvuků lesa...

Nápad na tyhle náušnice pro všechny milovníky přírody přišel naprosto náhodně. Nazvala jsem je Duše přírody.

Obývákové dveře nám lemuje dřevěný závěs, který jsme si kdysi přivezli z Detvy (slovenský folklórní festival). A tak jsem si dva oválky odpojila a mohlo se začít vyrábět. Zeleň obrůstající pařízek se sice mechu moc nepodobá, ale rostlinný vzhled přece jenom má.
Co by to bylo za les bez kapek rosy? Jsem ráda, že mi zrovna takové korálky zbyly. Ve skutečnosti je jich tam víc, než fotky ukazují, i na zeleni se některé kapky usadily.


Při focení této fotky mi zrovna vysvitlo sluníčko. :) A teď se mnohem víc hodí k prvnímu příběhu.

Komu se líbí?

Napadl mě i druhý příběh, co by se k nim mohl vázat. Ten první je však veselejší. Tenhle poukazuje na to, že korálky a člověkopravdovou přírodu nenahradí.

...sotva vyšlo slunce na oblohu, vylezla ze své pařezové skrýše. Čerstvý ranní vzduch a hudba lesa v ní probouzely radost z nového dne i ze života. Nedalo jí to a začala se pohupovat do rytmu padajícírosy a tekoucí vody potůčku. Popošla pár kroků a začela tancovat na pořád větším prostoru. Něco jí však tlačilo do nohou. To nebyl ten příjemný vlhký mech, jehličí, na které si dávno zvykla. Vůně a zvuky lesa jako by se rázem vytratily. Shýbla se, aby se podívala, co se stalo z s lesním porostem. Uviděla, že malé pařízky, vysokánské stromny a celá lesní podlaha je plná spletenců zelených kuliček velkých zhruba jako její dlaň. A že ty pařízky i stromy jsou mrtvé, že rosa není mokrá a podobá se sklu, které občas v lese zahlédla po lidských návštěvnících. A celé toto mrtvo se snaží něco zamaskovat těmito skleněnými kuličkami a snaží se vytvořit umělý život. Běží ke své pařezové skrýši a s hrůzou zjišťuje, že jeho dřevěná vůně je taky pryč a je studený, jako by byl z kamene.
S tou samou hrůzou se probudí a hned vyběhne ven. Když zjistí, že mech je stále tím živým mechem, les voní sám sebou, voda je vodou a vydává zvuky, oddechne si, že to byl jen zlý sen. V paralelním vesmíru však na tom samém místě tancuje víla po korálkovém lese svůj smutný tanec...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Korálkové výrobky Moniky Otmili:

Jsou skvělé! 63.5% (139)
Ujdou. 7.3% (16)
Jsou fajn, ale nenosila bych je. 16% (35)
Moc se mi nelíbí. 8.2% (18)
Jsou hnusné. 5% (11)

Komentáře

1 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 3. července 2012 v 13:30 | Reagovat

Je to zajímavý nápad :-) A někdy bych také chtěla vstát tak brzo jako ta víla, aspoň bych toho více stihla :-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 3. července 2012 v 13:34 | Reagovat

Punkový lesník by si jich užil...

3 Cleia Scampish Cleia Scampish | Web | 3. července 2012 v 13:44 | Reagovat

Vypadají dost povedeně. Dobrý nápad. Mě by takový ani nejspíš nikdy nenapadl. Duše přírody je vystuhující název. Líbily by se mi k černým nebo sitě červeným vlasům.

4 Taychi Taychi | Web | 3. července 2012 v 13:45 | Reagovat

Jé. Ty jsou krásné. Chtěla bych je vidět na někom nafocené! :)

5 Livien Livien | Web | 3. července 2012 v 14:02 | Reagovat

Velmi zajímavý nápad, úplně je vidím na té víle, která neposedně pobíhala po lese. :)

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 3. července 2012 v 18:45 | Reagovat

Už jsem si myslela, že je to nová pohádka a těšila jsem se... Škoda že to tak rychle skončilo.
Náušnice jsou velmi krásné!
P.S. Dnes už dám pohádku o letadlech na kulíškový blog. Promiň za zpoždění.

7 Karol Dee Karol Dee | Web | 4. července 2012 v 10:30 | Reagovat

jů, Duše přírody, to je fakt dobrý...jsou opravdu krásné, člověk si hned připadá jak lesní víla :D ten příběh k tomu dokonale sedí :)

8 Mniška Mniška | E-mail | Web | 5. července 2012 v 10:15 | Reagovat

Poslušně se hlásím, že mně se Tvé náušnice hodně líbí, jsou dost originální, takové jsem ještě nikde neviděla. Vlastněpardón, viděla. U Tebe na blogu :) Že tys při jejich vyrábění seděla na pařezu v lese... a pak jsi uviděla tu vílu, jak ranní rosou tančí :)

9 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 5. července 2012 v 23:14 | Reagovat

[1]: Teď vstávám ve čtyři, kvůli brigádě. A ne, nestihnu nic. Pak padnu znova do postele, večer hurá v půl desáté spát, jenže nikdy neusnu v tolik, v kolik si lehnu.

[3]: Mám část vlasů červených. :)

[6]: V pořádku, a děkuju. :)

[8]: Kéž by se ten panelák v les změnil...

Jsem ráda, že se líbí.

10 Christina Christina | Web | 6. července 2012 v 9:42 | Reagovat

Jsou moc krásné! Skvělý nápad!

11 Šeříková Šeříková | Web | 8. července 2012 v 10:21 | Reagovat

Jé, takovéhle jsou snad ty nejkrásnější, co jsem kdy viděla. Ještě si vzpomínám na své staré - byly z větviček omotaných korálky a třpytkami. Výsledek však nebyl tak kouzelný, jako Tvé pařízkové. :-)
A ke tvým slůvkům více nemám co říct. Rozplakaly mě. Křehounké, přírodou provoněné a poslední přece smutné i šťastné zároveň :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick