Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Blogování je životní styl

26. července 2012 v 22:27 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko
Zítra jsou to dva roky od založení mého internetového místečka a tehdá, když jsem klikla na "založit nový blog," jsem položila základní kámen k tomu, aby se mi život obrátil o 180 stupňů. Základní idea byla taková - místečko, kam bych mohla napsat cokoliv. Takové, které bude mít pár čtenářů a nikdo z mého okolí o něm nebude vědět. Tudíž bych sem to cokoliv mohla napsat. Tato idea se změnila hodně rychle a já měla jasno, že chci mít čtenářů více, chci, aby ke mně chodili rádi a aby měli blogeři "tu s bleskem" (výběr ikonky mi trval jednu minutu a dodnes splňuje účel, jelikož jsem ju ještě nevyměnila a ani to nemám v plánu) někde ve vědomí. Nijak zvlášť, jako ty opravdu známé blogery, ale že budou vědět o mojí existenci a aktivitě, když je zaujme nadpis článku, tak si přečtou a moje návštěvnost bude lehce nad stovkou denně. Téměř se mi to splnilo.
Jenže ta idea nepřišla jen tak zčistajasna, uvědomovala jsem si jí postupně, když jsem se začala zajímat o to, co se v blogosvětě děje, sledovala Srdce blogu, autorský klub i blogy ostatních blogerů, nejen mých oblíbenců. To proto, že mě zkrátka blogosvět pohltil.



Je pro mě samozřejmostí, že píšu sem a čtu články ostatních. Jde-li to, tak na Blog.cz zavítám denně. Poznala jsem pár blogerů naživo, jedna z mých tehdejších nejlepších přátel (vůbec nevím, jak jsme na tom teď) byla taky blogerka, takže jsme vše, co se na blogu šustlo, probíraly v reálu, řešily jsme blogy a blogery, co nás zajímají. A já začala o blogování mluvit jak doma, tak mezi přáteli či lidmi v mém okolí. Oni věděli, že jsem blogerka, většina to nijak blíž neřešila, mojí adresu neznala. Někteří se k ní nakonec stejně dostali. Ti, kterým věřím, ti u kterých mi o nevadí i ti, jejichž nepřítomnost zde bych uvítala. Tenhle blog zná už i táta a ani to neřeším. Přepisovat články někam jinam, na to jsem dost líná. Navíc se stěhováním bych si musela znovu budovat svojí pozici. Blog me-for-all mám ráda a hodlám na něm zůstat.

Začalo období menších srazů a větších blogových akcí a srazů spojené s projekty nebo někým z blogerů. Potkala jsem desítky blogerů od těch mně doposud neznámých, až po známé velikány typu Sikar. Někteří se stali mými přáteli, jiní milými známými, se kterými se ráda sejdu, a někdo proplul kolem mě.

Myslím, že si na sebe můžu bez výčitek nalepit cedulku blogerka a zapadla jsem do blogosvěta. Píšu a čtu, chodím na srazy a akce, zapojuju se do projektů (mimochodem pro vás máme s Dubious Cat jeden projekt připravený), sleduju komunitu. Nebo spíš komunity? Blogeři zde jsou různí, s různými zaměřeními blogů, různými zájmy. Jsou tu party těch, kteří se mezi sebou navštěvují a znají i reálně. Pak je tu komunita lolitek a milovníků anime, povídkáři, pisálkové, spisovatelé (záměrně jsem napsala více slov; jestli se na to ještě někdo ozve, srazí ho vzducholoď) fotografové, umělci, pixelkáři, dívčí blogy a další. Všechny můžu nazvat souhrnně pojmem bloger, ale dá se mluvit o jedné komunitě, když se některé vzájemně neznají, nebo nesledují? Jsou tady tací, kteří stojí poněkud v pozadí (teď nemyslím rovnou prdel), píší si svůj blog, čtou pár dalších a šmitec, víc to neřeší.
Založeno , respektivě nyní existujících je něco kolem 900 000 blogů. Z toho tak 300 000 je neaktivní, některé i roky. Zjišťuju, že je pořád spousta těch, kteří neví, co je to Téma Týdne, nebo nemají ponětí o tom, že i oni se mohou podílet na dalším tématu a sledovat je na tema.blog.cz. Kolik blogerů dohromady sleduje dění kolem autorského klubu (a že ono to působí, jako by AK byl středem blogovesmíru), Srdce blogu, projekty? Tak tisícovka, dvě? Na téma týdne se napíše průměrně okolo sedmi set článků.

Proto mě naprosto dostávávají situace, kdy se určitá část blogerů postaví do opozice jiné části a máme tu žabomyší válku. Obě strany bojují stylem "Celý Blog.cz řeší to a to..." Když toto čtu, pravidelně vybouchnu smíchem, jelikož ten celý Blog v jejich podání znamená vlastně skupinu kolem deseti až patnácti lidí, což působí dost komicky... Kašlu na žabomyší války. Jestli mě bude dané témav budoucnu (protože je téměř jasné, že zas nějaké budou) zajímat, dobře, vyjádřím se článkem, ale tím to pro mě hasne.

Před pár měsíci jsem napsala článek s názvem Co blog dal, co blog vzal. Přečíst si ho můžete TU. Výsledek je takový, že mi toho mnohem víc dal, než vzal. Sice už sem nemůžu napsat úplně všechno, protože osoby mně blízké by se mohly podivit a taky píšu už nejen pro sebe, ale i pro druhé, pro vás. Možná by se i čtenáři podivili. Adresa blogu svědčí za své, ale nyní má mnohem větší váhu, než když jsem začínala.
Blog je mým druhým světem, druhou realitou, v níž však já nejsem zas až tak rozdílná. Niternější, přemýšlivější a možná i upřímnější. Svých světů mám spoustu, ale tenhle se ke mně jako druhý dostal nejblíž a stal se součástí mého já. Píšu si i papíroví deník (rozumějte: deník, do nějž píšu jednou za čtvrt roku), ale mnohem lepší je, když si může někdo mé myšlenky a zážitky přečíst, podívat se na moje výtvory. Nebýt něj, o spoustu poznatků bych přišla a hlavně o spoustu skvělých lidí a přátelství, z nichž si nejvíc cením to s Madrakem (ať mi ostatní přátelé, které jsem takto poznala,prominou, neznamená to, že je nemám ráda :) ).
Občas na minutku zalituju toho, že se mi rozplynula prvotní idea a nemám úplně neznámý blog se třemi stálými čtenáři. Asi už bych tuto pozici neměnila.

Jak moc pohltil blogosvět vás?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Fabulator Fabulator | Web | 26. července 2012 v 22:48 | Reagovat

Blogování určitě fajn věc, každý s ní přistupuje po svém a čeká od něj něco jiného. Pomáhá člověku rozvíjet se. Například v umění dobře se vyjádřit ala "cože? sloh na dvě stránky?"

Blogosféra v ČR jako taková neexistuje, je tu ale kvantum malých či větších blogosfér. Ty se seskupují na základě toho o čem, jak a kde o tom píší.

Blog mi hlavně pomáhá v pocitu, že jsem někým čten. Nevím jistě kým, ale někým určitě.

2 Matthias Matthias | E-mail | Web | 26. července 2012 v 22:49 | Reagovat

ahojík, tohle není reklama, ale hlasuješ pro mě v SBéčku MUCQQQ a sprátelíš? :p :D

Žabomyší války jsou náhodou někdy fajn - i když plno z nich bylo zbytečných a řešila se existence jen jistého slova.

Jinak kromě blog.cz existuje více takových webů, které pořádají srazy, komunity se tam znají osobně, povídají si o sobě, drbou se a probírají různé dění...

internet je takový životní styl :D

3 Tuleň Tuleň | E-mail | Web | 26. července 2012 v 22:55 | Reagovat

Já jsem si blog založila před šesti lety. Kvůli němu jsem zjistila, že vlastně umím psát (i když mám ze slohovek pravidelně trojky) a že umím psát vtipně a že to hromadu lidí baví číst.
Také jsem měla období, kdy jsem sledovala blog.cz a vše dění kolem něj. Ale teď už si prostě jen píšu proto, že mě to baví. Baví mě, když mi lidé články chválí a líbí se mi, že mi zůstane něco na památku :)

4 Robka Robka | Web | 26. července 2012 v 23:00 | Reagovat

Blogování je určitá náplň života. Myslím, že když to člověk vezme upřímně, musí mu to víc dát, než vzít. Naučí se vyjadřovat, diskutovat s ostatními, pozná spoustu nadaných lidí. Je to fajn. Já píšu blog už přes čtyři roky, nejsem sice moc známá a čtená, ale i těch pár lidí, co se ke mě vrací, mi dělá radost. Mou adresu taky znají mí přátelé a táta, ale mi to vůbec nevadí. Možná si o mě myslí, že jsem trochu švihlá, ale to já stejně jsem, takže...:-)

5 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 26. července 2012 v 23:02 | Reagovat

Tak především gratuluji k těm dvěma letům psaní!

Mě myslím blogosvět zase tak moc nepohltil. Čtu teda docela hodně, často komentuju, ale že bych se musel vyjadřovat ke všemu na srdci blogu, být v každém sebeblbějším projektu, to nemusím. Pravda je, že i mně blog hodně dal. Poznal jsem bezvadné lidi, některé i osobně. Rád si čtu komentáře u svých článků a baví mě zjišťovat, jak lidi reagujou na moje názory.
Ten druhý tajný blog si přece ještě můžeš založit!!!

Tak hodně dobrých nápadů, věrných čtenářů, milých komentářů a co možná nejméně příbuzných!

6 Taychi Taychi | Web | 26. července 2012 v 23:17 | Reagovat

Pavoukům zdar!

No, jsem ráda, že máš za sebou druhý rok a že tě to pořád baví. Já jsem podle mě taky hrdým blogerem(vypíná svoji chudou hruď) a život mi to změnilo dost. :)

7 Adelaine Adelaine | Web | 26. července 2012 v 23:21 | Reagovat

Musím jen souhlasit, co víc říct. Souhlasím co píšeš, jak to bereš. Je to životní styl a jsem ráda, že jsem se na blogování dala.
Gratuluju ke dvěma letům, zasloužá práce, máš svoje čtenáře, svoje místečko, všechno co si může bloger přát.

8 empty--island empty--island | Web | 26. července 2012 v 23:35 | Reagovat

Přesně tak, i moje idey se změnily po pár týdnech blogování. Jakmile jednou máš třeba padesát komentů u jednoho článku, je těžký se spokojit s deseti u článku dalšího. :D Teda, aspoň pro mě. To jsem pak nasraná a schválně tam článek nechávám dýl.

9 veruce veruce | Web | 27. července 2012 v 6:50 | Reagovat

Já blogování beru pouze jako koníček a místo, kde se chlubím svými jinými koníčky :D Cela ta blogovací kultura jde mimo mě a celých 7 let šla, ale to bude asi tím, že jsem nikdy neměla blog na něčem jako je blog.cz.

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 27. července 2012 v 9:04 | Reagovat

Je to žrout času.

11 Šeříková Šeříková | Web | 27. července 2012 v 9:28 | Reagovat

Myslím, že tvůj blog bude žít a ožívat ještě hodně dlouho. Gratuluju! Jsi talentovaná a kouzelná elfí slečna :-)
Nemůžu o sobě říct, že jsem blogerka, protože tenhle internetový svět někdy pěkně proklínám. Ale nesvedla bych napořád odejít. Je to jediné místo, kde cítím opravdové přátelství. Jinak bych asi přicházela o veškerý cit.. :-)

12 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 27. července 2012 v 10:02 | Reagovat

Blogování je koníček jako každý jiný, takže je logické, že i na něj je potřeba nějaký ten čas. Na svém nynějším blogu jsem spokojená, protože více odpovídá mým představám, než ten předešlý a líp se mi tam píše :-)

13 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 27. července 2012 v 11:02 | Reagovat

[2]: Ty chceš být moje SBéczQo? Huráááá! MucQ* :D

Máš pravdu, když si vzpomenu na různé hráče RPG a jejich komujnity, korálkářky a kde co, tak je internet jeden velký svět a zleží jen na tom, v jakém okruhu se pohybujeme. :)

[3]: Tak za šest let už si člověk svojí pozici vybuduje i upevní. A komentáře, které mi na blogu zůstanou, pro mě mají větší váhu, než návštěvnost, protože to je jen číslo. :)

[4]: není na škodu, aby nás jednou poznali i z jiné stránky. :)

[5]: Děkuju. :) A víš, že o tom docela vážně přemýšlím? Jenže dva blogy, to by zas byla práce... Zatím je to ve hvězdách, ale kdo ví?

[7]: Děkuju.

[8]: Padesát komentářů? Tak k tomu jsem snad nikdy nedošla! (takže se snažte :D) Ale jo, je to tak, když je někde desítka, tak ta jednička naštve.

[9]: Ty jsi v takovém svém koutě, žádná velká blogodoména a člověk si tě lépe zapamatuje. :) Navíc u tebe panuje příjemná atmosféra.

[10]: Taky, a dost to pociťuju zvlášť teď v létě, ale stojí mi to za to.

[11]: Tolik chvály... děkuju Ti. Tvůj přátelský okruh blogokamarádů srší upřímností, přátelstvím a radostí! :)

14 Livien Livien | E-mail | Web | 29. července 2012 v 17:53 | Reagovat

Hodně zajímavý článek, nutí mě ohlédnout se za svou "blogovou kariérou". No pár let to je a tři adresy blogů taky. :D Nikdy jsem se za řádného blogera "na úrovni" nepovažovala. O úrovni pochybuji stále, ale po těch letech - ano, asi to blogování vychází taky odněkud zevnitř. :) I když nepřispívám nebo to zrovna doslova flákám, stal se mi blog věčnou inspirací a za to jsem mu neskutečně vděčná. :)

15 Mniška Mniška | Web | 31. července 2012 v 14:25 | Reagovat

Máš pravdu. Sice mě děsně štve, že tento server má cosi společného s vypatlaností TV Nova, ale taky mi blogování víc dalo, než vzalo. Ano, bere mi čas :D Někdy se mi moje sestra diví, jak je možné, že trávím tak dlouhou dobu na blogu. Jenomže kolik světů já potkávám! Kolik inspirace! Dodává mi to motivaci a chce se mi psát dál. Občas se mi chce být jako jiný pisatel, ke kterému chodím dennodenně na návštěvy.
A teď mi řekni, k čemu je ten slavnej fejsbuk? Kor, když má člověk blog, kde se můžu také něco naučit, přiučit, něco nového dozvědět...a hlavně si tu najdu blogové přátele, které mám opravdu a upřímně ráda, na fejsu si Tě někdo přidá atřeba sami se sebou neprohodíme slovo...
Mně blog připadá smysluplný. Pisatelé se na něm dělí o své zážitky, názory. A negativní kritika? I když to tak lidé často nechápou, kritika posiluje a pomáhá Ti zase přejít na vyšší level psaní třebas. A pochvaly zase startují Tvůj motor a dodávají Ti odvahu jít dál.
Tvůj blog se mi líbí hlavně proto, že jsi upřímná, máš své názory, stojíš si na svém, máš jasno a máš moc zajímavé myšlenky - smysluplné, výstižné, mají, co sdělovat. Občas Ti závidím Tvé sny, Tvůj blogovací úspěch, Tvé postoje i Tvé zážitky. Samozřejmě v dobrém :) V žádném případě se nebudu pasovat na závistivou mrchu :D

16 Lucerna Lucerna | Web | 1. srpna 2012 v 10:14 | Reagovat

Blog je naozaj styl zivota, vystizne povedane. Ja na bolg chodim relaxovat, postazovat sa a aj ziskavat inspiraciu :)
Rada spoznavam novych ludi, sledujem ich nazory, myslienky a reakcie. Je to jedno z mojich hobby :))

17 Aailyyn Aailyyn | Web | 4. srpna 2012 v 12:30 | Reagovat

[9]: Taky jsem nikdy nechtěla kamkoli patřit... no, zatím na tom nechci měnit nic, tak uvidíme.

18 Vendy Vendy | Web | 5. srpna 2012 v 18:07 | Reagovat

Pěkné zamyšlení. Myslím,že každý, i když si založí blog s úmyslem psát sám pro sebe, časem potřebuje nějakou odezvu, potvrzení toho, že co píše, je dobré.A tak vzniká návštěvnost, a některá opakovaně... a tak se navazujou kličky a smyčky a lidi se poznávají aspoń částečně přes blog.
Blog je taky príma v tom, že na něm poznáš lidi, který bys v životě nepotkala. Taky je dobrý v tom, že někde čteš článek a vidíš, že problémy blogerky jsou tak nějak podobné těm tvým...a že s těmi problémy nejsi vlastně sama.
Na blogu taky vidím spoustu šikovnosti, chytrých hlav, nadaných malířů, výborných fotografů, dobrých psavců...
Ani nevím, proč jsem si založila blog a o čem jsem to vlastně chtěla psát. Ale jsem ráda, že ho mám.

19 punerank punerank | E-mail | Web | 9. srpna 2012 v 21:26 | Reagovat

Úplně si živě vzpomínám na své začátky:) Zkusím to, jen tak, ale moc nevím, na co ten blog je a snad tam, pro pána, moc lidí nepřijde, je to jen test, skoro jako bych si chtěla dokázat, jak je to zbytečný:)
A teď? Občas si dám pauzu, ale sleduju určitou partu lidí, kteří mi přirostli k srdci, sem tam téma týdne, o moc projektů nezavadím, takže někde na pomezí:)
Všechno napsat nemůžu, ale ono je to dobře a nakonec bývám ráda! Můj bloček mě učí psát, reagovat, odpovídat, různě si přemýšlet a ty vaše blogy - to je ještě lepší:) číst si a nakukovat!
Ty píšeš chytře, pěkně, jen at ti to vydrží!
Vzducholodí je jistě lepší se proletět, než být sražen:)

20 P. Bloody P. Bloody | Web | 16. srpna 2012 v 16:05 | Reagovat

Pravda, projektů (ač přesně nevím, co si pod tím mám představit)se neúčastním a Srdce blogu už také příliš nesleduji, a to už přes rok. Vlastně mi samotný pan Rulc plnohodnotné sledování upřel, když jsem tenkrát  pod jeho rozhovor (tuším, že se jednalo o rozhovor s Michalindou) napsala, že v něm má několik pravopisných i formálních chyb. Když jsem  pak článek četla znovu, všimla jsem si, že chyby zmizely - ale ouha, zmizel i můj komentář. A když jsem mu chtěla do komentářů sdělit, že se chová jako malý děcko, které si někdo neoblíbený dovolil opravit, nešlo to. Prostě nemůžu přidávat komentáře pod články Srdce blogu. Nebo možná můžu, už rok jsem to ani nezkoušela. Nepříjde mi, že bych proto byla méněcenný bloger :p už delší dobu mám pocit, že kdo si dovolí kritizovat velkého bosse a není v AK, je automaticky brán za něco neplnohodnotného, někoho ,,na pozadí", což není úplně fér. Nebráním se sledovat dění na Srdci blogu, ale s přístupem ,,Když mě opravíš a zkritizuješ, tak tě bloknu." - jsme snad v mateřince? O AK už bylo napsáno mnoho. Někomu prostě vyhovuje být mimo, už z toho důvodu, že se k němu  přistupuje jako onomu středu (blogo)vesmíru. V tu chvíli (tedy pokud v něm není) ale nemá ten automatický punc elity.Trošku na hlavu. Blogosvět, jak jej popisuješ, mě teda moc nepohltil. Ale psaní jo. Hlavně proto, že to, co někdy napíšu na blog, by mi nikdy v žádném oficiálním periodiku nebo portálu nezveřejnili - ale tady jsem sama sobě editorem i šéfredaktorem - a to mě baví :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick