Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Na co chata?

3. června 2012 v 22:07 | Monica Otmili
Aneb jak se jmenuje japonský výrobce stanů?
Poměrně ohraný vtip, ale otázka-jméno nabádá k přemýšlení. Příjemný nedělníé večer, kolik z vás se před chvílí vrátilo z chaty?
Vždyť mít chatu nebo chalupu je v dnešní době docela běžná záležitost. Do nedávna jsem ještě ani nerozlišovala (nebo přesněji řečeno nechápala) rozdíl mezi chatou a chalupou, jen mi bylo divné, kyž mi někdo říkal "Zítra jedem zas na chatu." a jiný "Zítra jedem na chalupu." Kamarádka mi tvrdí, že chalupa je starší a často i "venkovštějši", folklórněji zařízená, než moderně zařízený domek-chata, který kolikrát nestojí klasicky u lesa. Jestli je tohle rozdělení správné, netuším, co vy na to?

Nikdy jsme chalupu ani chatu neměli, v létě se však jezdilo za dědou na Moravu, kde měl plesnivou chalupu. Ale kopec srandy kolem ní a ani nevadilo, že jsem v okolí neznala žádná děcka. (Později jsem se dozvěděla, že se z ní za války střílelo a byla slušně rozstřílená.) Ale tam se jelo jednou za rok, děcka že školky jezdila každý víkend a já se ptávala našich, jestli i my budem mít chatu. Teď se ptám na co chata?

Přišla doba, kdy už na ní děda nestačil a stoletá chalupa s historií se prodala. Nejen s historií, ale i s částí mého dětství. netrávila jsem tam moc času, ale vzpomínám na to nejradši. A jak budu vzpomínat na tento byt, v němž právě sedím a píšu tyto řádky, ažb se za pár měsíců přestěhujeme? Budu vzpomínat na ta léta, která jsem strávila doma hrami s panenkami za doprovodu hudby Natalie Oreiro. A už teď vzpomínám na bezstarostné lítání po hřišti. To bych ale odbočila, zpět k dědově chalupě.
Psala jsem to tu několikrát, když jsme se přijeli podívat, jak si to zařídili noví majitelé, bylo mi do pláče, tátovi asi taky, vyrostl v ní. A prodejem zanikla i možnost využívat ji jako chatu pro naší rodinu. Jenže kdo by jezdil do Jeseníků, když ani nemáme auto? Na co taky auto v Praze? (Ha, to se hodí na další článek!) Nicméně má-li pražská rodina chatu, tak chápu, na co i to auto. A i když jí nemá, jen se mi to zdá zbytečné a do peněz to leze určitě víc. (To vám tvrdí milovnice MHD, takže mě až tak úplně neberte vážně. Když někomu vadí jezdit "sockou," tak to je taky důvod.)
Pozděj se děda přestěhoval a bohužel taky umřel. A nám zbyl "letní byt", kterého se skoro rok nemůžeme zbavit, protože je v takovém zapadákově, kam nikdo nepůjde.

Jak to je s těmi našimi chatami a chalupami? Lidé žijící ve městech se potřebují provětrat z městského ruchu do přírody a na to je taková chata ideální. Navzdory tomu, že se ptám "Na co chata?" (proč, k tomu se za chvíli dostanu), bych si přála, abychom i my měli chatu. Přála bych si chatu u lesa, zařízenou hezky dřevěně, na místě, kde není moc lidí, venku nějaké ovocné stromy, houpačka na stromě a úžasný výhled, ne však takový, abych dohlédla do nějakého města. Škoda, že tomu tak nebude a ani do "letního bytu" se už nejspíš nevrátím. Bude to jedno z mých přání, které si budu chtít v budoucnu splnit. Čert ví, co budoucnost přinese a jestli to vůbec bude možné. Jsem zatraceně pesimistická, já vím. Nicméně snažím se si své sny i přestavy plnit. A chatu s folklórním zařízením si od teďka píšu do seznamu těch zatím nesplněných.

Psala jsem o typu zařízení mé vysněné chaty. Zařízení je otázka vkusu, stejně ale nepochopím, na kterýho frasa mají lidi chatu zařízenou tak, jak to mají doma? Tedy se vším moderním, plazmovkou v obýváku. Přesně tak to má kamarádka. (Jelikož vím, že ses adresu mého blogu dozvěděla, tak je možné, že právě čteš. Nechci se tě nijak dotknout a netvrdím, že u vás na chatě to není hezké. Jen takhle nevypadá pro mě ideální představa chaty, je to spíš druhý byt, v tvém případě dům.) Němela by se tahle letní rezidence od domova naopak lišit? Být víc venkovská? Jak to vnímáte vy?
Na druhou stranu, když na to mají peníze a líbí-li se to majitelům, tak co vlastně řešit.

Ledva skončila finanční krize (jestli vůbec skončila, u nás tda určitě ne), stejně třetina lidí, co znám, mají chatu nebo chalupu. Docela se zamýšlím nad tím, kde na to vlastně v našich podmínkách vzali. (Pořád se ukazuje ten znatelný rozdíl mezi lidmi přepočítávajícími každou korunu, o kterých se všude píše, chodí demonstrovat a těmi, pro něž peníze zas tak velký problém nejsou a nebo rovnou těmi, co neví, kam s prachama. Tenhle stát je upřímně divnej. Počkat- rozdíly mezi chudými a bohytými byly a jsou všude, tak proč se nad tím pozastavuju? Poznámka: To nic nemění na tvrzení z předchozí věty.) Chata a její zařízení je určitě ukazatelem majetnosti.
Mít rodinu, svojí vlastní nemovitost, tedy kde bydlet, k tomu auto a navíc chatu, tak to je podle mě výhra (taková chata či auto se může za nepříznivé situace prodat, kromě příspěvku do rodinné pohody je to dobrá investice, protže bude hůř) a pro mnohé určitě vysněný nebo optimální plán do budoucnosti. Zkrátka dosáhnutí cíle a víceméně spokojený život. Samozřejmě ještě lepší to je, když se taková chata zdědí.

Tak si říkám, je-li tomu tak i ve velkém, tedy zhruba třetina Čechů má víkendové sídlo, je tady teda třetina trvale neobydlených nemovitostí. Že by to sčítání ovcí a chlévů (co stálo mimochodem miliardu) přecejen k něčemu bylo? Není se co divit, že se stane krádež na chatě, protože je to sice naše věc, ale nikdo jí tak bedlivě nehlídá, jako třeba domov. Chata nebo chalupa bude ve většině případů pořád ta druhá, bez níž se dá obejít. Prostě letní sídlo.

Chčije a chčije, není zrovna tahle hláška z Chalupářů? Z chat, chalup a prázdnin strávených u dědečka či u babičky jsou vždycky hezké a vtipné zážitky, není tomu tak? :) Na pohodu, zážitky, odpočinek, vzpomínky, na to chata!

Co vy, máte chatu? Pokud ano, dokážete si život bez ní představit? O kolik zážitků byste bez ní přišli?

P.S. Jestli náhodou, čistě náhodou někdy budete projíždět vesnicí Bludov, vzpomeňte si na mě, stojí tam totiž ta dědova teď-už-ne-plesnivá chalupa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lawiane Lawiane | Web | 3. června 2012 v 22:56 | Reagovat

pěkný článek na zamyšlení. A ano, jsem z těch, co se právě před chvílí vrátili z chaty... pražáci. A máme chatu a ne chalupu, i když je hned u lesa a dřevěná. Ale říkáme jí chata. Chalupu má kámoška, je taková ta klasická roubená...děsně historická, to je pojem pro chalupu.
Musí to být smutné jí prodat. Neumím si to představit, hlavně to, že se tam pak přejedu podívat a budu koukat už jen přes plot, jak to tam někdo předělal ku obrazu svému, který se mi nelíbí. Je to hrozný závazek, taková chata. Demotivuje mě ke stěhování do Finska, jelikož by se tu o ní pak neměl kdo starat. A nechat to chátrat je stejně děsivý jako to prodat. Takže chca nechca musím zůstat ve vlasti... jelikož je tu milovaná chata. :D

2 veruce veruce | Web | 4. června 2012 v 6:56 | Reagovat

Já si to zase představuju tak, že chata je spíš menší a přímo určená jen k občasnému přebývání a chalupa je normální domek, kam se člověk může klidně přestěhovat. Nicméně používám pro tu naši (respektive přítelových rodičů) oba výrazy :) Život bez ní si asi představit umím, ale není to příjemná představa. Je fajn vědět, že se člověk může v pátek sebrat a jet z té odporné Prahy na víkend pryč. A do vlastního :)

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. června 2012 v 8:48 | Reagovat

Vždycky jsem dával přednost čundru před chatou. Vzít spacák, karimatku a vyrazit někam do přírody, pokaždé někam jinam...

4 Madrak Madrak | 4. června 2012 v 18:01 | Reagovat

Zajímavé zamyšlení. Skvěle nad vším uvažuješ. My chalupu "máme". Respektive jezdíme do ní jednou za tři roky, protože nemáme auto a stará se o ní děda. Je stará jako vesnice v které je, je na Šumavě a má hodně pěknou historii. Patří k těm klasickým, hodně podobným původním vybavení. Má i srub a stodolu a vybavení v ní je ukázkou jak to opravdu před 150 lety na venkově mohlo vypadat. Je to tam uklidňující, i když musím se přiznat, že tam televizi máme - takovou malou sotva funkční, ale máme. Kdyby to byla taková ta moderní nebylo by to ono. Z tohodle dýchá minulost, nedávno jsme tam při částečné rekonstrukci našli zasypaný sklep o kterém nikdo nevěděl, protože byl při požárů před 65 lety zničený. Takovýhle historické požitky z těch novostaveb člověk nikdy mít nebude.

5 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 5. června 2012 v 9:41 | Reagovat

Každý majetek je především starost. Proto jsem na jednu stranu rád, že chatu nemáme. Vypadnout v pátek z Prahy by se mi sice líbilo, ale starosti s tím spojené mi za to nestojí. Ke svému životu potřebuju internet, takže bych aspoň ten mobilní využíval i na chatě. Plazmovku bych tam mít nemusel, docela by stačilo rádio. Úplně ideálním řešením by pro mě byl obytný automobil, protože s tím máš možnost střídat místa pobytu.
Vrátili jsme se právě z Valašska, kde jsme sice bydleli v penzionu, ale bylo to fajn. Jen jsme nějak nemocní.

6 Vendy Vendy | Web | 6. června 2012 v 21:22 | Reagovat

Chčije a chčije je hláška z filmu Na samotě u lesa. Ale tam šlo taky o chaloupku...
Rozdíl mezi chatou a chalupou je asi v tom, že chalupa je převážně zděná  a dá se v ní pobývat celoročně... tak si to aspoň definuji sama pro sebe, jestli je nějaká oficiální definice, nevím...
Chata nebo chalupa není špatná věc. Možnost úniku jinam, aspoň přes víkend. Určité řešení letních dovolených, pokud člověk nemá peníze. Pro městské pobyt na čerstvém vzduchu (aspoň relativně).
Zařízení chaty už je opravdu každého věc. Já bych upřednostňovala pohodlí, tedy elektricku a tekoucí vodu a záchod, který je splachovací. Jsem už trochu rozmazlená, nebo spíš venkovních záchodů a donášek vody jsem si užila až až.
Ale televizi bych tam opravdu mít nemusela. Stačí rádio, když už... spíš bych raději uvítala nějaký altánek nebo verandu, kde se dá posedět i když venku leje, případně s krbem nebo grilem.
Nemusela bych tam mít vířivku, ani plazmovku, ani mikrovlnku. Ale základní věci včetně hygieny bych brala...
Chodit do kadibudky se srdíčkem je možná romantické, ale v zimě tam pěkně omrzá zadek... :-)

7 Bikol Bikol | 29. listopadu 2015 v 11:18 | Reagovat

Podmínky zapůjčení cestovního karavanu:

http://pujcit-karavan.cz/podminky-zapujcky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick