Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Svoboda slova vs. slovní napadání

9. dubna 2012 v 13:03 | Monica Otmili |  Politické okénko
První, co mě napadlo při aktuálním tématu týdne byla událost, kdy jistý mladý občan řekl Kalouskovi "debile" a dostal přes držku. Celý týden to mám v hlavě sa říkám si "aha, tak jaká pak svoboda slova?" Jenže když se nad tím zamyslíme, i oná svoboda slova má své hranice. Upřímně, Kalousek je politik, kterého fakt nesnáším a už dva roky mám pro něj rozepsaný dopis jakožto článek na blog. Za tu dobu jsem politiku ale přestala natolik sledovat, v kauze Kočí-Bárta už mám guláš a tak dále. Stejně, potkat Kalouska, asi bych zapřemýšlela, co mu do očí říct. Možná bych vzala tu jeho slavnou složenku, dala mu jí do ruky a řekla, ať se mnou okamžitě dojde za prezidentem a zaplatí mu svojí část dluhu, kterou dluží každý občan. Včetně nemluvňat, nezapomeňme. Bůhví, co on všechno dluží. (Sakryš, nenapadám ho slovně, nebo jen vyjadřuju svůj názor?)
Vraťme se k mladíkovi, ono se dalo čekat, co za svojí upřímnost vyfasuje. Tehdy se celý národ pohoršoval, jak si to vůbec může politik dovolit, stačilo si přečíst diskuzi na Novinách.cz. Vyjádřit svůj názor lze taky slušně. Tady bylo přehnané nejen vyjadřování se, ale i Kalouskova reakce. Mohl mu říct "smrade" a možná by si byli kvit. Ale jak je známé nejen z našich luhů a hájů, k bitce by stejně nebylo daleko.


Na jednu stranu se mu nedivím, říct mi někdo, kdo mě zná jen z televize a médií, že jsem debil, na náladě by mi to nepřidalo. Zfackovat ho? To však ne. Svoboda slova, svoboda projevu. Můžeme být rádi, že náš stát je demokratický. Někdo by řekl, že jen na oko, ale i ten pomyslný štítek, když už to tak někdo bere, znamená hodně. Včera jsem četla trefný článek, tuším, že autorem byl/a (?) Lapis, který zmínil, kde by byli dnešní demonstranti, kdyby ta svoboda slova a projevu byla omezozovaná a nefungovala by skutečně. Ono zdá se, že je to s ní bledé, když si každou chvíli přečteme, že někdo někomu něco řekl a za to dostal přes hubu. Vzpomeňme si taky na rok 1989...

Jenže aby to morálně fungovalo, i svoboda slova má hranici, stejně tak jako státy, byť je shengenský prostor, tak jako má hranici umění a pornografie, chování a určitá úcta k rodičům či jiným osobám. A právě tady bychom se zastavili a navázali. Nikdy to nebude stoprocentní. Může o sobě říct upřímný člověk, že je upřímný na sto procent? Nikoho takového neznám, vy ano? S největší pravděpodobností, by takový člověk zůstal sám, bez přátel. Na blogu sice můžeme napsat upřímností až až, dokázali bychom však říct do očí té a té sousedce, že si myslíme, že je to pěkná kráva a že nám její děti lezou na nervy? Stojí-li nám to za to, že nás bude pomlouvat na každém kroku a nikdy už s ní srdečně nepromluvíme, budiž. Kdo si přeje rozhádané sousedy?

Vzájemná úcta, existuje ještě? Když se podíváme na ulici, zakroutíme hlavou. Zase, nechat si všechno líbit je taky pitomost. Aby nám ta svoboda slova nepřešla v prosté slovní napadání. Možná si říkáte, proč nás svazuje tolik pravidel, které vlastně naše práva omezují. Nejste sami, já si to taky občas říkám. Jak by to tady vypadalo, kdyby byl každý stoprocentně upřímný a provozoval stoprocentní svobodu slova a projevu? Anarchie, bordel a málo kdo by se cítil dobře. Jakási kultura prostředí by se ztratila a my bychom se povraždili, protože takovou masu lidí, dělající si, co chtějí, by 281 politiků + pár tisíc policistů (kteří budou navíc propouštět) + armáda, nezvládlo.

Ať už vypustíme do éteru jakýkoliv názor, vždycky se najde někdo, kdo bude proti a můžeme čekat jeho reakci. Proto je možná lepší, aby některé názory nebyly vypuštěny vůbec. Chtěla jsem napsat, aby byly přehlíženy a brány na jinou váhu, např. ty silně extrémistické, ale je mi jasné, že s tímhle nebudou souhlasit všichni a moje část s tím taky nesouhlasí. Obhájit svůj názor a stát si za ním, to je také důležijé. Je to taková zkouška naší vůle, sebevědomí a přesvědčení. Spolužáci se z legrace snažili přijmout spolužačku k myšlení si, že máme srdce na pravé straně. Asi se nezamyslela pořádně, skočila jim na to. U mě se jim to nepodařilo. (Prosím vás, teď neřešme anomálie a možnost narodit se srdcem na jiném místě.)
A tak je to i v politice. Někdo vítá reformy, jiný zavrhuje. Jak se má chovat ideální politik? (Bez korupce, hrdý na svojí službu státu...) A hlavně, jak má přemýšlet? (Aby konal nejmenší zlo? I to bude každý vnímat jinak.)

Přeju si dvě věci. Ta první je takový dárek pro lidstvo. Vlastně už byla napsaná, Bible. Ať chceme či ne, nějaké morální zásady nám určitě dala. Ale chtělo by to rozšířené vydání, něco jako encyklopedii, jak se chovat tak, abychom žili ve vzájemné úctě a zároveň mohli provozovat naše svobody, aniž bychom došli k napadání a stát by nepropadl anarchii. Jak žít zdravě a být srdeční, jak využívat přírodu tak, abychom ukojili naše potřeby a přitom jí nezničili. Byli bychom ideální lidé. Vlastně bychom už nebyli lidmi. Chtělo by to zrušit peníze a pracovat jen s vidinou lepšího života pro všechny. Vždyť to vlastně nejde...

Ta druhá věc je o něco reálnější. Jednou bych se chtěla projít Prahou s dvěma dalšími (to by nás bylo tak akorát) a říct 100 % upřímně, co si myslím o třeba každém desátém člověku, co potkáme. Že se mi líbí, jak je oblečená tamta paní (občas je opravdu zastavím a pochválím), nebo jak se mi její oblečení nelíbí, že mi smrdí ten a ten pán v tramvaji, že tamta žena je na své dítě moc přísná a tak dále. Říct jim to do očí a užít si na chvíli stoprocentní svobodu slova. Jenže kolika z nich bych ublížila? A vrátila bych se vůbec domů živá a zdravá, nebo bych spíš dopadla jak oný mladík? Ve slovní napadení by se přešlo celkem rychle, ať už z mé strany, nebo jejich reakce.

Vnímáte pomyslnou hranici všech svobod? (Tak mě napadlo, svoboda pohybu exituje, ale do vesmíru přece dneska nepoletím, když k tomu nemám prostředky.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 9. dubna 2012 v 14:01 | Reagovat

Moje slova. Lidé, kteří tak hrdě hájí svobodu projevu a všechno na potkání kritizují, obvykle sami se skrývají pod anonymem a nedej bože, když i někdo je za něco zkritizuje. To jde pak svoboda slova stranou. :D

2 Jezurka Jezurka | Web | 9. dubna 2012 v 14:05 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala a tak nějak by to měli vnímat i ti ostatní. Super!

3 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 9. dubna 2012 v 15:20 | Reagovat

Bible vůbec nepotřebuje rozšíření! Ono by bohatě stačilo ji znát a řídit se pouhými deseti přikázáními. Nebo jen tímhle jedním: Cokoli chceš, aby ti druzí činili, čiň ty jim! Neboli: Dávej světu přesně to, co od něj chceš dostat!
Kdyby tahle pravidla respektovala aspoň nadpoloviční většina lidstva, se svobodou projevu by nikdo neměl problém.

4 Sušenka Sušenka | E-mail | Web | 9. dubna 2012 v 16:49 | Reagovat

Trochu jsem si ze začátku říkala "má asi blbou náladu"... čtu dál a musela jsem se zarazit... protože máš naprostou pravdu... uplně v každém slově...

5 edithhola edithhola | E-mail | Web | 9. dubna 2012 v 18:47 | Reagovat

Moc dobrý. Dávám Tě do žebříčku na TT. hranice prostě jsou. Ale neměly by být  ostnaté, ideologické, urážející atd.

6 veruce veruce | Web | 10. dubna 2012 v 21:44 | Reagovat

Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, to heslo bude stále výstižné, ať už tu bude vládnout kdokoliv. Nicméně v dnešní době dostává svoboda slova každou chvíli pěkně do držky, ať už si toho lidé všímají nebo ne.

7 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 11. dubna 2012 v 15:10 | Reagovat

[1]: Svoboda slova sice je, ale každý by se mohl za svůj názor postavit. Jasně, na internetu je to jiné, to je teprv anonymů.

[2]: Děkuju. :)

[3]: Nemyslela jsem to úplně takhle, myslela jsem nějakou další knihu plnou situací a reakcí. Ale máš pravdu. Je tolik lidí, co těch deset ani nedají dohromady. A to mi přijde jako jeden ze základů pro život, ať už člověk věří či ne.

[4]: Když jsem po sobě četla ten začátek, taky jsem si říkala, jak to působí.

[5]: Děkuju, jsem ráda, že se líbí.

[6]: I z toho mála, kterého si všímám v různých spravodajských relacích bych pár příkladů našla. A jo, to heslo je výstižné.

8 Liliana von der Heide alias Lily Addams Liliana von der Heide alias Lily Addams | Web | 11. dubna 2012 v 21:27 | Reagovat

Já mám v celé politice guláš :-D Čert aby se v tom vyznal...

9 Mniška Mniška | Web | 12. května 2012 v 12:57 | Reagovat

Fakt skvělý článek, je vidět, že nad vším rozumně a hlavně logicky a reálně přemýšlíš. Zvážila jsi pro a proti, a dokonce snažila navrhnout i řešení. Je to zralá úvaha, ke které nemám, co dodat. NA můj vkus to bylo výborné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick