Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Moje bílé nekonečno

10. prosince 2011 v 19:21 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko
Před pár dny jsme cestou ze školy se spolužáky debatovali o tom, co si představujeme před spaním. Tak nějak se z toho odvodila debata na téma vesmír, nekonečno a nic. Jak si představujeme nic? To přece bylo tématem týdne.
Je těžké pro mě představit si žádný prostor (pro koho by to nebylo těžké?), prostě nic. Pořád vidím něco kolem toho bodu, pokud si to představím obrazně. Když na to jen myslím, prtéká se mnou takový zvláštní pocit, který neumím popsat. A potom pocit toho, že jsem skutečná, že moje tělo existuje, že žiju a umřu. Že jdu po ulici a skutečně jdu, to se děje. Neděsí mě to, je to řád.
Prožíváte někdy to uvědomění si vlastní existence?

Jsou teorie, že čas a prostor jsou iluze. Prostor můžeme rozřezat na malé částečky, nypř. kus dřeva. Až bychom řezali do bezvědomí a rozštěpili bychom atom. Dostali bychom se na začátek? Na začátek z čeho vznikl atom, prvek a následně hmota a následně celý vesmír?
Možná i život je iluzí, každopádně je až moc skutečný, se všemi těmi pocity, věci jsou hmatatelné jako klávesnice, na kterou teď klepu písmena.

Je vesmír nekonečný? Pokud ano, co je za ním? I když tohle je mi trochu jedno, mnohem víc mě zajímá otázka, kde se vzal ten prapočátek. Jsme z Myšlenky?
Ať už je nekonečný, nebo ne, je určitě hodně veliký a podle mě by bylo nepravděpodobné, abychom v něm byli sami.
Představit si ho umíme každý. Tmavý prostor s několika miliony světýlek - hvězd.
Jak si představujete nekonečno? A nic?



V hlavně mám takové mapky. Mapu jednoho roku, co vypadá jako hrací deska z dostihů rozdělená na roční období. Když myslím na dny, stojím na té mapě. Pak mám druhou mapku, mapku roků, života i čísel. Pokračuje do nekonečna, bůhví, kde se zastavím. Je to klikatá cesta, měsíce v ní nejsou, prostě jen políčka. Každá skupinka má nějakou barvu. Jednička až zhruba desítka je tmavě červená, místy růžová, 11 až 18 je modrá, po desítce je mírná zatáčka levým směrem, představíme-li si sebe tak na jedničce. Od osmnáctky to zelenatí až oranžoví. oranžová je poměrně dlouho. Jsou tam další zatáčky. Čím dál ta číselná řada stoupá, tím jasnější barvy to jsou. Stovka je žlutá, do tisíce je to různě barevné a pak miliony jsou jasné bíložluté, vše, co směřuje dál je jasně bílé, nedá se v tom vidět. Moje bílé nekonečno. Dělá mi trochu problém postavit se tam a ohlédnout se na tu cestu za sebou.
Mamka prý má stejnou mapu jednoho roku. Jak to má s čísly, to nevím. Co vy? Jakou barvu má vaše nekonečno?

Jak si představit nic, o tom jsem taky mluvili. Mám představu, která mi to přiblíží. Bílo. Lidi se mě ptali, proč to mám bílé, vždyť tam Nic nesvítí. Ostatní to vidí černě. Já jim vysvětlovala, že černá je pro mě barva, do které se dá ponořit jako do moře. Vidím tmu, černá na mě působí tak, že pořád tam vzadu něco je, že je hluboká. Bílá ne, je to ostrá, mrazivá barva. Ne, že by mi vadil sníh či jeho barva, k zimě to patří a mrzí mě, že letos v prosinci zatím prd.
Bílá je pro mě i barva smrti. Potom už je to nic, neumím se v ní rprohlubovat. Nebo je něco, duchovno, ale v okamžiku smrti je to bílá dimenze. myslím, že v bílém pokoji plném bílého nábytku by mi fakt nebylo dobře, není moje oblíbená.

Jaká barva je pro vás barva nekonečna, smrti, přemýšlíte někdy nad těmito věcmi? Máte taky v hlavě časové a číselné mapky? Jsme sami ve vesmíru? Je život, čas a prostor iluzí?

Užijte si zimu a všichni doufejme, že začne sněžit, protože bez sněhu je to nuda. :)
Monica Otmili
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chilli Paprička Chilli Paprička | Web | 11. prosince 2011 v 12:01 | Reagovat

"Jak si představujete nekonečno,a nic?"
Myslím,že ani jedno si představit nemůžeme.. Každopádně jsi mi dala námět k přemýšlení.

2 whitelly whitelly | 11. prosince 2011 v 22:58 | Reagovat

Nekonecno?treba jako kruh.A nic?Nic nemuze existovat,jak to ma jmeno uz to "neco" je,i kdyz to "nic" neni.Ale jestly "neco" existuje,to je otazka.

Anketa je nedobre polozena,to neni "jestly jsou",ale "kdy je potkame?"

predpokladat ze v tom prostoru sme sami je prinejmensim..posetile.Nakonec i kosmonauti sou mimozemstane....mimo-zem-stane...

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 12. prosince 2011 v 17:56 | Reagovat

[2]: To nic je zapeklitá otázka, už když se o tom bavíme, je to něco, máš pravdu. Ale z čeho se vzal prapočátek všeho. Jestli prostor, vesmír byl odjakživa, tak je to jeden kruh kdy čas je skutečně iluzí.

Nemyslím, že je anketa špatně položená, já v ně věřím, ale vím, že jsou tací, kteří to považují za blbost a tak mě zajímají názory lidí, co sem zabrouzdají. :)
Kdy je potkáme? Někteří už potkali, kdy je potkáme oficiálně? Třeba v tom osudném datu v prosinci příštího roku. V to věří i část mojí rodiny.

[1]: Tak já mám nekonečno představené, to nic pokulhává. :)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. prosince 2011 v 22:00 | Reagovat

Je to výsledek čtení různých knih i různých objevů a věřím, že před námi na této planetě nějací mimozemšťané byli. Už proto, že mnohé objevy na zemi jsou těžko vysvětlitelné, rozdílné rasy lidí svědčí o tom, že lidé nejsou z jednoho páru lidí ovlivněného rozmístěním po zemi a nějakými vlivy podnebí. Přirozenější se mi zdá, že tady bylo více vývojových řad, které se mísily.
Nic- to pro mne představuje ,,prázdno, ustrnutí , kdy na nic nechci myslet". Naše babička mi říkávála: ,,Už zase koukáš do pitoma. Na co myslíš?" Odpovídala jsem ,,Na nic."
Mám bílý nábytek v pokoji, ale stěny jsou krásně bleděmodré, koberec šedo,černo,bílý a přehoz na dvouposteli oranžový . I doplňky- polštářky mám  sytě modré. Líbí se mi to a cítím se v něm dobře.

5 Lily Avril Lily Avril | Web | 12. prosince 2011 v 22:03 | Reagovat

Ahojky máš moc hezký blog. Rozjíždím nový blog o Avril Lavigne pokud bys měla zájem tak se ke mě koukni a zanech komentík díky moc :)

6 Bonbón Bonbón | E-mail | Web | 11. ledna 2012 v 19:39 | Reagovat

Díky za námět na přemýšlení.
Barva nekonečna je (pro mě) černá. Jak jsi sama říkala za černou se dá pořád dostávat, pořád dál není tam konec, kdežto     bíla je konec, už nic není za ní.
Smrt je podle mě taky černá, protože už nefungují oči takže nemůže do nich přicházet světlo a bez světla je černá.
Ty "mapky" jsou podle mě blbost.
Sami ve vesmíru nejsme. NA TO JE PŘÍLIŠ VELKÝ. A neřekl bych, že život prostor a čas jsou iluze. To je můj názor.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick