Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Hledání pravdy o gothice 2/2

3. února 2011 v 21:13 | Monica Otmili |  Gothic - subkultura pod lupou
Jak jsem slíbila, pokračování tohoto článku je tady. Zatímco článek předchozí byl zaměřen na mé počátky a objevy gothické subkultury, článek tento pojednává o tom, jak jsem začšala zmiňované bludy opouštět. Nebudu úvod dlouho protahovat, vrhneme se hned na to-.


Někdy na počátku prázdnin či v červnu jsem pronikla do světa blogování. Ne aktivně, ale začala jsem na určité blogy chodit. A byl to právě blog Lúmenn, jež mě zasvětil do pravdy o gothice. Zjistila jsem, že gothic je hudební subkultura a mezi gothickou hudbu rozhodně zmínění Nightwish nepatřili a patřit ani nebudou. Zjistila jsem, že nejde o žádné pitvání života po smrti, možná jen trochu jiný pohled na svět. Pohled někoho, kdo má co říct okolí, má otevřenou a velmi často kreativní duši, jež netrpí depresemi (to, že gothici trpí depresemi jsem si však nemyslela ani v době mého pózerství). Pochopila jsem, že to gothika není jen o hadrech a jakémsi myšlení a už vůbec není o ezoterice. Samozřejmě se probořil i ten mýtus o tom, že gothikem se člověk rodí. Objevila jsem spoustu nových, pro mě neznámých a taky skvělých kapel. Ze všech gothických žánrů jsem si nejvíc oblíbila darkwave, ovšem někdy ráda poslechnu i gothic rock či dark electro.
Našla jsem pravdu, nemělo smysl si dál něco vymýšlet. Naučila jsem se rozlišovat dark arty od gothic obrázků. Lúmennčiny články mi otevřely oči a zároveň zvětšily zájem o gothiku, kterou už jsem viděla z jiného úhlu.

Vlastně jsem se ke gothice dostala také přes hudbu. Jenže přes tu špatnou. No zkuste se někdy kouknout na youtube na videoklip k nějaké písničce od Nightwish, schválně, kolik gothic obrázků tam najdete? A kolik těch, co jsou rádoby gothic? Já jich našla dost.
Docvaklo mi tedy, že vlastně i já patřím k pózerům. To jsem rozhodně nechtěla. Za gothičku jsem se naštěstí přestala považovat. Vzhledem k mé vášni k metalu bych se už tehdá měla považovat spíš za metalistku a ne se cpát do něčeho úplně jiného. Jenže copak jsem tehdá něco věděla? S lidmi, jímž jsem řekla nějaké nepravdy jsem si dala opět srazy a pravdu jim vyložila. Tu skutečnou pravdu. Ku podivu to vzali v pohodě. Jěště budu muset něco napravit letos v létě.  

Moje šílená "závislost?" chodit v černém oblečení z části pominula. Avšak černá jako barva mi zůstala. Je skvělá. Ale ne proto, že je gothic, ale proto, že se mi prostě líbí. Také rukavičky a jiné doplňkové blbůstky nosím ráda. Však spousta z nich byla koupena už v době, kdy jsem měla páru o tom, jak to vlastně s gothikou je.

Když se mě někdo zeptá, jestli jsem gothic, odpovídám, že nejsem, ačkoliv to tak někdy vypadá. Ale některou tu hudbu si ráda poslechnu. Při slově hudba ve spojení s gothikou na mě někteří lidé vyvalí oči a já si říkám, že gothika se možná až tolik nestala tak komerční, jak se zdá, aby lidé o ní věděli pravdu. Nebo je to snad dobře, že si stále zanechala tu svou skrytou tvář? Přeci jen to jednou byl undergroung (nebo že by snad ještě v tom dnešním světě byl?). Stala se komerční, a možná i celá ta komerce za to nesprávné zařazování a část pózerů může. Já se s tím také setkávala někde v článcích v časopisech. Na internet jsem sice měla přístup, ale rozhodně jsem jej jako zdroj nepravdy nevyužila. Možná je to tak dobře, třeba bych teď seděla v blázinci s pořezanýma rukama v rádoby depresi. A o Lúmennčině blogu bych nic nevěděla.

Chtěla bych Lúmenn moc poděkovat za to, že měla tehdá trpělivost všechny ty články o gothice napsat. Samozřejmě nejen u Lum jsem čerpala pravdivé informace, také Lilithen a Chloë Noir bych chtěla poděkovat. Je to stálo čas strávený u počítače, možná ani nedoufaly, že by to někomu mohlo otevřit oči, ale otevřelo. Děkuju.

A teď i já po blozích s články o gothice chodím a veškeré voloviny komentuju a divím se nad hloupostmi. Měla bych však držet hubu, vždyť sama jsem byla přinejmenším podobná. nebo mám šířit pravdu i přes to? Radši jo, třeba to jednou někomu taky pomůže, nebo si autor či kopírovatel uvědomí, že to hold není pravda a neměl by to šířit dál. Všimlki jste si u mě ńejspíš  rubriky nesoucí název Gothic. Píšu o gothice jednak kvůli tomu, že mě se o ni zajímám, ale možná jsou v tom i procenta šíření pravdy.

Pravdu jsem našla, objevila jsem gothiku v úplně jiné tváři. Jak však kdysi řekla Onnea - člověk, kdo se dostal ke gothice jinak než přes tu pravou hudbu, i když ji později začal poslouchat, nebude mít nikdy ke gothice ten správný vztah. Nejspíš měla pravdu. Někde v hloubi srdce mi pořád ční ten můj začátek s tóny Nightwish, gothic obrázku ve videoklipu a s tím  zvláštním tajemným pocitem z něčeho tajemstvím zahaleného...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nebožka Nebožka | Web | 4. února 2011 v 10:28 | Reagovat

Já chtěla zjistit, co to je (protože jedna z mých známých propagovala tuhle Nightwish "gothiku" tak vehementně, až mi to lezlo na nervy a chtěla jsem zjistit pravdu), tak jsem prolezla Sanctuary, Dark Entries a zamilovala se do deathrocku.
Nicméně, vnímám to jako ironický opak všem popovým hvězdičkám, snahu nezamlčovat to, co je nám nepříjemný (nemyslím pouze smrtelnost, ale i homosexualitu, stáří. . .). Když jsem byla na WGT, tak jsem patřila rozhodně k těm nejmladším návštěvníkům, což znamená, že nejde nutně jenom o rebelii mládí.
Pro mě je primární hudba a zmiňovaný lehce sarkastický pohled na pokrytecký svět. Proč si z něj nestřílet, když se bere tak vážně?

2 Neboštík Neboštík | 9. února 2011 v 18:29 | Reagovat

[1]:Někdy jsem fak ráda,že už po smrti...já lesba se tu můžu vyblejvat dosytosti.Podříznutá,nepodříznutá.Přihřátá,vychladlá.Vykrvácená,studená,bílá.Nebo snad Zaňáková?Myslela jsem že zčernám.Po vykrvácení mě ale našli úplně bílou.A pravda?!=Muška jenom správná.Co je pravda?Co mi kdosi nablil do klína jenom proto že jsem stejně naladěná?Co je vlastně naladění?Někdo řekl:teď jsi to pochopila.Ale mě je furt stejně blbě!Z těch keců,z těch žvástů.O "jakési" pravdě.Tá pravda totiž tak nějak je.Šak já sem věřila vždycky že tak nějak je.Bez ohledu,jestli můj tata byl můj tata.A teď babo raď:tak kdo byl vlastně můj tata???

3 Simone Simone | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 15:11 | Reagovat

máš pěkný blog ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick