Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Zatracená modernizace!

17. ledna 2011 v 20:36 | Monica Otmili |  Názorově-úvahové okénko

K tomuto článku mě "vyhecovali" učitelé od nás ze školy a chemikář tomu dodal korunu. Ne, nejsem naštvaná, ačkoliv to tak působí. Vždyť se jedná o naprosto běžnou věc. Ale tahle běžná věc před deseti lety žádná samozřejmost pro každého jistě nebyla.
Jak k tomu vyhecování došlo?
Pan učitel nám zadal práci, jejíž vypracování se mělo najít (kde jinde než) na internetu. Přidal k tomu větu: " Předpokládám, že jste všichni počítačově gramotní  a máte k tomu prostředky."
Tahle věta mě dostala.

Dnes se lidé (zvlášť pubertální generace pod níž hold zapadám) posuzují podle toho, jaký mají mobil, jaké nosí hadry a či mají vlastní počítač. Oukej, nejsou to jediná pravidla, ovšem to s tím mobilm je neuvěřitelně reálné. Jako by někdo, kdo má o pár tisíc dražší mobil (s nímž se samozřejmě chlubí) byl něco víc a měl by být více obdivovaný. Co to má být jako??? Věřte mi, že někdy je to v té škole dost vidět...

Když jsem chodila do školky, kam bych se mimochodem hned vrátila, tehdá neměl každý doma počítač s internetem. Počítač byla taková ta bílá velká bedna s druhou bednou, jež tvořila monitor. Jeden takový nám dali do třídy, a mohli jsme hrát hry. pamatuji si, jak jsme všichni milovali Safari. :D A teď? Blogovat jsem začala v letošním červenci. Kdybych chtěla začít před rokem v létě, nebylo by to možné - počítač jsem sice měli, ale ne internet.

No, co by řekl chemikář, kdyby mu tohle nějaký žák řekl? Jasné, dneska už je to hold samozřejmost, s takovouto technikou se automaticky počítá, ale co kdyby se někdo takový našel. Teďka je to považované i jako ostuda - nemáš doma net, máš starej mobil, nenakupuješ v NeW Yorkeru = seš divnej, trapáku.
Kde je ta zlatá doba, kdy večer lidi usedali ke knížkám a né k té pitomé bedně, jež nám neustále ničí oči?
Jsme zvyklí, že se nám vše přinese pod nos, můžeme létat na druhý konec světa, máme internet, mobily, profily na sociálních sítích, můžeme hrát na Playstationu, gameboy, nebo se jednoduše dívat na pořad v barevné televizi a vybrat si ze 20 kanálů. Ale doba je mnohem uspěchanější... 

Nechápu se - píšu zde článek o tom, jak mi ta neustálá modernizace leze na nervy, jak je včerejší telefon stará kraksna, ale stejně bych se bez toho neobešla. Na internetu jsem každý den, mám celkem slušný mobil (jež ovšem funguje jako foťák, kamera a mp3, a až poté je volání) a i to oblečení není většinou od našich vietnamských prodejců, co bohužel berou práci našim lidem. Jsem stejná, tak co se rozčiluju?

Bojím se, jak budou vyrůstat moje děti. Bojím se doby, kdy budou děti umět hrát videohry ve třech letech, místo medvídka budou mít v posteli panáčka - robota, jež má 20 supr funkcí, na telce budou závislí, školy hry na nástroje budou muset zavřít z důsledku nedostatku žáků a pojem Albatros nebo pouze knižní nakladatelství bude něco, jako pro dnešní děti valcha... Doufám, že éra létajících aut ještě nepřijde tak dlouho. A co teprve naše životní prostředí? Bojím se toho, ale zároveň se utěšuju, že to zas tak hrozné, jak si představuju, nebude.
Kolik knížek přečte 14-tiletá slečna za rok? Moc asi ne, co teprv děti mladší?

Tak si říkám, jak dlouho jsem na tu telku nekoukla? Moje sledovanost televize se snížila od doby mého blogování na cca 2 hodiny týdně, ne-li méně. Jsem ráda, že aspoň hraju na ten cimbál (co to je, to už spousta lidí dnes taky neví). Myslím, že můj čtenářský výkon není taky špatný. Ještě začít sportovat. Ovšem to není nic moc pro mě. Jsem na sporty levá. Chtěla bych chodit na lukostřelbu, ale bude nějaký čas? Toť otázka.

Avšak jedna otázka mi teď vrtá v hlavě nejvíc. Proč tady nadávám na modernizaci a svět počítačů, když jsem naprosto stejná?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kytaristka kytaristka | Web | 17. ledna 2011 v 20:52 | Reagovat

Moc pěkně napsané, plně se s tím ztotožňuji. Dokonce i s tím, že jsem stejná :)

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 17. ledna 2011 v 20:55 | Reagovat

Kdyby mi nad tím neblikali ,,nejlepší blogerky" věděla bych, co jsem chtěla napsat. Ne, to se vlastně vymlouvám... Vím, co chci napsat... Jsem taky taková. Akorát kolik přečte čtrnáctiletá slečna knih... No, s tím sice souhlasím, ale u sebe bych to raději nepočítala. V knihovně většinou nenajdu moc knih, které jsem nečetla nebo je neznám a dneska jsem si ze zoufalství půjčila dokonce Illiadu :-D Já jsem zažila ve škole hrůzu kvůli oblečení. Až někdy do páté pro mě byly rifle něco, co jsem nemohla mít, protože máma neměla práci. A šup - bylo to. Nikdy se mnou nemluvili. Sedm let jsem strávila úplně sama a bez přátel. Nutno říct, že teď - když jsem do osmičky přestoupila do Hradce - mám tisíckrát lepší kolektiv. Až na to, že víc než polovina třídy  místo posmívání chodí po škole denně kouřit za školu...

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 17. ledna 2011 v 21:01 | Reagovat

[2]: Heleme, tak ty jsi stejně strará jo? :) No, co se týče těch knížek, taky toho přečtu víc, než mí spolužáci. A oblečení? Na staré škole se se mnou lidi moc nebavili, něco začalo už přerůstat v šikanu. A oblečení, to byl jeden faktor. Měli jsme tam holčinu, jež byla na svůj věk až dost posedlá módou, samozřejmě byla neskutečně oblíbená a vždycky se mým vietnamským hadrům smála a pohrdala tím. nedávno jsem jí potkala, pohrdám já jí... Navzdory těm mým odpůrcům jsem si našla pár přátel, jkež vydrželi až do dnes. ze školy jsem taky odešla (a dobře jsem udělala :) ), nestála jsem o společnost lidí, jež mi dávají jasně na jevo, že tam nepatřím a nebudu. Teď už mi to je fuk. Jedno vím jistě, děti dokážou být kruté a to i díky maličkostem.

4 marieke marieke | Web | 17. ledna 2011 v 23:37 | Reagovat

Já si myslím, že právě nejsi stejná, když hodně čteš, hraješ na hudební nástroj, zajímáš se o svět kolem atd. Internet a mobil je holt teď součástí života, "potřebujeme" to všichni, ale někteří si uvědomujeme, že to není všechno :-)
Pobavilo mě, žes zmínila zrovna New Yorker, dneska jsem tam byla se spolužačkama (jinak do takových obchodů nechodím, tohle mě moc nebere a podle blogerek na té stránce, která teď na blog.cz straší jsem jistě typem holky, která je buď úplně hnusná nebo úplně mimo-i takový názor jsem tam našla B-)a první moje reakce byla: Tady je oblečení, které nosí všichni :-O
Jinak za mých mladých let jsem byla přesvědčená, že internet si budu moct dovolit až si budu sama vydělávat a to ještě hodně :-D PC i s připojením na net jsem dostala až ve čtvrťáku na střední, hlavně kvůli maturitě, protože tehdy už učitelé pomalu počítali s tím, že si budeme hledat materiály na netu...a na VŠ se bez toho neobejdeš vůbec...

5 Janinka Janinka | Web | 18. ledna 2011 v 10:33 | Reagovat

Nejsi stejná, protože si to uvědomuješ. Ti, co se tak chovají, to berou jako naprosto normální a nevidí na tom nic špatného. A neděs se toho, jaké jednou budou tvoje děti. Děs se toho, až to příjde. Zčásti záleží na výchově, ale ať se budeš snažit, jak chceš, stejně tvojí snahu spolehlivě dobije školka a co nestihne školka, to dokončí první třída. To ti garantuju... :-D Vidím to na svém prvňáčkovi, i když hrajeme s manželem Playstationa, do čtyř let nevěděl, co je to pistole a když po něm nějaký rozcapenec ve školce střílel, vyrobil si doma z LEGA "střílítko". Nevěděl, že je to pistole... A první třída? Škoda mluvit, spratci mrňaví, všechno (kromě mého malého miláčka) to zavřít do klecí a vystavovat v ZOO jako zvířata nakažená vzteklinou. Je to fakt děsný...

6 Janinka Janinka | Web | 18. ledna 2011 v 10:36 | Reagovat

Nejsi stejná, protože si to uvědomuješ... Neděs se toho, jaké budou tvoje děti teď, ale až když je mít budeš. Částečně záleží na výchově, ale tvoje píle příjde vniveč ve školce. A co nedobije školka, to dokončí první třída. To ti garantuju... :-D

7 Janinka Janinka | Web | 18. ledna 2011 v 10:37 | Reagovat

Omlouvám se, ale blbl mi net, první komentář se mi nevložil a druhý už se mi tak dlouhý psát nechtělo a za pět minut už tam byli oba. Děs.

8 Šílená bruneta P Šílená bruneta P | Web | 18. ledna 2011 v 16:45 | Reagovat

Nejsi naprosto stejná. Kdybys byla, nenapsala bys tento článek. A už Sledováním televize tak malou dobu v týdnu se lišíš. A tím já také. Nebaví mě koukat ne televizi, pokud mě opravdu nenadchne nějaký film. A má to stejný důvod jako tvůj. Blog. Ten mě zahlcuje tolik, že mě prostě televize nebaví. A co další? facebook. Každý ho má, i já. Ale v poslední době ho radši vypnu, a jdu si číst. Upřímně, někdy bych se radši vžila do doby příběhů od Julese Verna, například do Dvou roků prázdnin, kdy v roce 1860 bylo normální, že chlapci uměli zacházet aspoň trochu s lodí, a dívky v deseti letech uměli háčkovat, plést, zašívat, vařit...
Naší dobu nemám ráda... nejradši bych se vzdala všeho blahobytu pro menší život na ostrově jako trosečník. Ty lidi se o sebe určitě dřív uměli postarat, ale člověk v této době, by tam nepřežil jediný den.
Jsem se tady nesmyslně rozepsala. Jsem ráda, že od děsivé reality mě odtahují aspoň knihy. Za sto let děti ani nebudou vědět, co to kniha je.

9 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 18. ledna 2011 v 17:09 | Reagovat

[5]: no jo, s dětma to bude něcon jiného. Když si ještě k tomu představím ještě modernější dobu, tak se děsím.

[4]: Ňú Jorkr? Tam jsem byla taky nedávno. nerada tam nakupuju - jakmile přijdou s novým trikem, má ho polovina třídy a pak se dohaduou, kdo ho měl první...:)

[6]:

[8]: Jsem stejná. Možná ne úplně, ale v něčem ano. Jinak to, že lidi nebudou vědět, co je to kniha, mě na jednu stranu nepřekvapuje, ale zaroveň překvapuje až moc...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick