Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Nespokojený cestující...

24. října 2010 v 12:58 | Monica Otmili
...aneb jak to vypadá, když má někdo nejspíš špatný den.

Ke článku mě inspiroval můj včerejší "zážitek" (jak jinak). Vyrazila jsem s kamarády do Metropole Zličín. Pokecat, pomalu nakupovat na Vánoce (nemáme rádi nákupy na poslední chvíli) a posedět ve Starbucksu. Den jsme si užili. Potom nastal čas vyrazit domů, aby nás naši nepřizabili.
Počkali jsme si na autobus. Byl teda pěkně narvaný, ale co můžete čekat v sobotu večer kolem sedmé u nákupáku, že?
Shodou náhod se nám podařilo "urvat" si tři místa, když už důchodci seděli. Tak jsme kecali, smáli se. A asi za tři zastávky nastoupil pán.

Vypadal celkem obyčejně. Asi jako každý druhý, komu leze na padesátku. Dokud na sebe však nezačal "upozorňovat". "Uf, tak tak jsem to stihl. No tohle je zase skvěle narvaný!"
Slyšel to celý autobus. Pán si navíc vybral místo přímo u řidiče. Mimochodem tam si neměl na co stěžovat - měl nejvíc místa. "Kdyby to byl aspoň takovej ten bus s tím otáčecím kloubem uprostřed, takhle se tady ani nedá hýbat."
Neudržela jsem se: "Pane, ale ten řidič si nemůže vybírat. Jakej autobus ráno nafasuje, s tím jezdí celej den." "No jo, ale může to avizovat, říct, že je malej." Chvíli bylo ticho. "Kdybyste tu stály na jedný noze, tak mi dáte za pravdu holky." Měla jsem sto chutí mu říct, že já tady sedím na půlce zadku, není to vůbec pohodlné, ale nestěžuju si. Ale začala jsem dbát na bezpečnostní zásady důvěrně známé od rodičů - držet radši hubu. "Chcete si sednout?,"zeptala se kamarádka. "Ne."
Měl si sednout a byl by klid. Potom tam chvíli reptal a brzo vystoupil se slovy: "No, to byla fakt cesta, narvaný k prasknutí, na houby. A za todleto mám zaplatit šestadvacet korun? Příště se vám na to vykašlu!"

Mohl jít pěšky, když se mu nelíbilo. Myslím, že by to ulehčil cestujícím i řidičovi. Ne, že by byla kvalita některých veřejných prostředků zrovna pětihvězdičková, ale vyhovující a dostačující to určitě je. Přála bych mu vidět MHD v Egyptě - rezavějící polorozpadlé přeplněné autobusy na divné silnici, na níž se značky nerespektují a policisté neexistují. Nechápu tyhle lidi, co reptají nad vším. Jsem ráda, že nemusím chodit večer po tmě, když je zima kilometry domu pěšky. A že jsou vozidla plná, to se dá čekat. Ostatně plnost nasvědčuje i tomu, že té zbylé spoustě lidí MHD nevadí a naopak jsou za ni rádi. Nebo mohl jet pán svým autem v koloně.
Třeba nebyl zvyklý na Prahu, nebo měl jen špatný den.

Co jsem tím chtěla říct? Buďme rádi, že tu MHD máme i přes její narvanost a někdy nekvalitu. Pokud se nám nelíbí, nemusíme kvůli tomu znepříjemňovat cestu ostatním a jednoduše si vystoupit. (I když to asi pro pána také nebylo nejpohodlnější.) A vylévat si vztek na řidičovi, který za nic nemůže a už by také rád po celodenní směně usedl doma za televizor, nikomu nepomůže. Proč jsou zkrátka někteří lidé takoví?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick