Ukončený osobní blog české šperkařky, jíž učarovaly korálky.

Želvy mohou létat

6. srpna 2010 v 12:30 | Monica Otmili |  Postřehy (nejen) odjinud
Asi možná někdo včera zaregistroval, že ve 21:35 vysílali na ČT2 film Želvy mohou létat. Ano, i já jsem si toho všimla, a rychle zasedla na gauč k televizi. Tento irácko-íránský film v původním znění s titulky na mě natolik zapůsobil, že jsem se rozhodla trochu o něm napsat.

Film natočený roku 2004 má zachycovat prostý život uprchlíků za války v Perském zálivu. (Bývalý irácký prezident Saddám Husain napadl Kuvajt a začala válka o ropu. Zasahovat přijely i americké jednotky, které jsou na území Iráku dodnes a snaží se sjednat pořádek. Při této válce uniklo do moře několik tisíců kubíků ropy. Tuto katastrofu však letos předčila ropná katastrofa v Mexickém zálivu.) Asi každý mohl sledovat ve zprávách aspoň trochu o situaci v těchto končinách. Uveřejněny byly i velice drastické záběry, i o uprchlících se hodně mluvilo. Ale jak žijí uprchlíci - děti, to nikdo nevěděl. Spousta věcí ani nevyplynula na veřejnost u nich, natož u nás. Děti bez rodičů či příbuztných, co by se o ně mohli postarat se sdružují do vesnic a partiček, kde se starají sami o sebe či o mladší děti. A jak si vydělávají aspoň malé peníze? Sběrem min! Min, které mohou každou chvíli vybuchnout. Proto některé děti nemají nohy nebo ruce... A co se jim za takto životunebezpečnou práci dostává? Pár dinárů, kdežto OSN by třeba za jedinou minu zaplatila stovky... A dospělí je ještě podporují - majetní chtějí očistit své pozemky od min... A co teprve, když má jeden člověk ve vesnici satelit? Všichni chtějí vědět více o válce. Jiné informace nemají... A takový člověk, třeba i dítě má hodně velký respekt.

Když si to tak představuju, jak jsem se já měla v těchto letech, když tisíce mých tehdejších vrstevníků bylo bez rodičů a živili se sběrěm min. Jak my si můžeme stěžovat na to, že se nám nechce uklízet, když oni "uklízí" pole od min? Min, které je mohou zabít, ale nemají na vybranou. Jak se máme my skvělě a sledujeme vše v televizi z gauče a usrkáváme pití ze sklenic, jezdíme na dovolené, když jim se o tom ani nemůže zdát? Jak my se máme královsky, když oni trpí... Válka, někdy i kvůli malichernostem, území znamená utrpení. A nejvíc právě pro prosté lidi.

Pokud jste tento film neviděli a budete mít možnost se k němu jakkoliv dostat, určitě doporučuju shlédnutí. No a co, že to není žádná z amerických komedií? No a co, že je to s titulkami? Věřím, že vás osloví stejně jako včera mne a možná vás povede i k zamyšlení...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 The The | Web | 26. srpna 2010 v 18:50 | Reagovat

Přiznám se - neviděla jsem to. Vypadá to ale zajímavě, určitě se někdy podívám :)

2 Monica Otmili Monica Otmili | 26. srpna 2010 v 18:57 | Reagovat

Mě se na tom nekvíc líbí, že je to skutečně ze skutečnosti, že to byla a možná někde stále je krutá realita, ale pokud někdo o nelegální (i nebezpečné) práci dětí ví, tak buď mlčí, nebo nemůže nic dělat, nebo to prostě přehlíží...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zanechte komentář, neboť zpětná vazba je motorem pokroku. :-)


Kopírování jakýchkoliv článků, fotek, obrázků a vytváření kopií mých šperků bez svolení je zakázáno! Umístěním reklamy souhlasíte s jejich okamžitou likvidací a označením vaší osoby vulgárním výrazem pro ženské (příp. mužské) přirození. Za reklamu pro hlasování hlasuju pro soupeře!

Design by Violett - pieklo.blog.cz
Autor obrázku v záhlaví: annick